COOLna

Elektromagnetické vlny se roku 2011 dostaly na seznam Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) jako potenciálně karcinogenní činitel, jmenovitě podezřelý z toho, že přispívá ke vzniku gliomů – záludných a velmi zhoubných nádorů mozku. IARC pro to neměla žádný přímý důkaz, jen jednu studii (známou jako Interphone) vyhodnocující asi 5000 případů gliomů a (méně nebezpečných, většinou benigních) meningeomů. Studie našla slabou statistickou souvislost mezi používáním telefonů a onemocněním. Zhruba řečeno, zdálo se, že mezi těmi, kdo nádorem onemocněli, je vyšší než náhodný počet intenzivních uživatelů mobilů.
Zpracování podobných statistik je velmi ošidná záležitost, v neposlední řadě proto, že se zde potýkáme s nejklasičtějším ze všech problémů observačních studií čehokoli: korelace není totéž co kauzalita. Když dva jevy vykazují víceméně shodný trend v čase, mluvíme o jejich korelaci. Když tvrdíme, že jeden je příčinou druhého, mluvíme o kauzalitě.
Ve skutečnosti existuje silná korelace mezi počtem mobilních telefonů v populaci a počtem diagnostikovaných případů nádorových onemocnění, takže na první pohled je všechno jasné: mobily způsobují rakovinu! Jenže tato „kauzalita“ je učebnicově mylná. Bez velké námahy lze stát i za opačným tvrzením: rakovina je příčinou mobilů.
Oba jevy totiž mají společnou příčinu. Tou je technický pokrok, který vedl jak ke vzniku mobilů, tak k lepší diagnostice nádorů. Korelace je prokazatelná zhruba v období 1995–2010, pak přestává fungovat, protože počet uživatelů mobilů v bohatých zemích v podstatě přestal růst (neboť ho má už skoro každý), kdežto počet rozpoznaných nádorů bohužel roste dál (neboť diagnostika se dále zlepšuje a moderní medicína zároveň dále eliminuje ostatní příčiny úmrtí, takže pravděpodobnost toho, že my v bohaté části světa zemřeme právě na rakovinu, gliom nevyjímaje, a ne na něco jiného, je stále vyšší).
Podobná pseudostatistická vysvětlení je třeba v každé seriózní studii odfiltrovat a hledat, co nevysvětleného po tomto úkonu ještě zbude.

Metastudie, která nyní vyšla v časopisu Environment International, postupně vyhodnotila přes 5000 lékařských studií zkoumajících souvislost mezi mozkovými nádory a elektromagnetickými vlnami. Do konečné analýzy zahrnuli autoři 63 z nich, publikovaných v období 1994–2022. Právě to je podstatou té vědecké práce, které se říká metastudie, tedy studie studií: přezkoumat všechny publikované články na dané téma, posoudit jejich průkaznost, vybrat ty, které byly provedeny metodicky nejlépe, převést jejich výsledky do matematicky srovnatelné podoby a vyvodit závěry.
Srovnání dat nenašlo žádný statisticky významný vztah mezi nádory mozku a používáním mobilních telefonů. Studie hledala nejrůznější druhy možných souvislostí. Pravděpodobnost nádoru nezávisí na tom, jak intenzivně kdo mobil používá, kolik času s ním tráví ani co na něm kdo dělá (sledoval se počet a délka telefonních hovorů versus jiné druhy použití).
Metastudie současně vyhodnotila i účinnost pobytu v blízkosti pozemních základnových stanic mobilní sítě. Výkon jejich vysílačů je mnohem vyšší než samotných telefonů. Ani ty však nepředstavují měřitelné zdravotní riziko.
Není pravděpodobné, že publikováním metastudie zmizí všechny obavy ze zdravotních rizik mobilů. Jsou příliš silně zakořeněné. Princip předběžné opatrnosti – o žádném škodlivém účinku sice nevíme, ale co kdyby – se postupně stal významným faktorem ovlivňujícím život západní společnosti velmi zásadně, často evidentně k horšímu.

Kromě toho je poctivé připomenout, co přesně metastudie říká: nenašli jsme (ani po velice důkladném zkoumání) spojitost mezi mobily a nádorem mozku. „Nenašli jsme spojitost“ není totéž co „máme důkaz, že spojitost nemůže existovat“. „Nádory mozku“ nejsou totéž co všechny druhy nádorových onemocnění. Věda musí postupovat právě takto, opatrně a po krůčcích, jinak to není věda. Kdo však chce definitivní odpověď, může být někdy zklamán. V každém případě lze říci, že pro neexistenci zmíněné souvislosti je dnes k dispozici silnější argument než kdykoli dříve.