COOLna

….dědictví času a kultury…


Upřednostnění druhých, sebeláska a bloky

Blok. Zažívá ho tolik lidí. Neudělají to, po čem touží, protože dostanou strach.

Ti, kdo mají dobré srdce, si nakonec to dobré srdce vyčítají. Obviňují se ze slabostí. Trápí je, když je někdo zneužije, ale ještě víc to, že se tomu člověku nebyli schopni postavit. Obojí v nich dusí sebelásku, schopnost přijmout se, obejmout se, pochopit se, podpořit se, mít se rád.

Potřeba vyhovět člověku. Upřednostnit jeho potřeby před svými. Očekávání, že nás ocení, které se záhy mění ve zklamání, že nás neocenil. Ano, toto prosakuje z dětství.

Jako děti jsme zpravidla byli vedeni tak, abychom těšili druhé. Co nám řekli, “byla pravda”. Když jsme neopakovali nebo neposlouchali, byli jsme trestáni. Museli jsme být “hodný chlapeček”, “poslušná holčička”. Bolest, vyjádřená třeba odmítáním, nám byla přeložená jako “zasloužená reakce okolí” za to, že nejsme dost hodní nebo poslušní. “Mohli jsme si za to sami”, uvěřili jsme.

A od té doby se snažíme být hodní. Věříme, že když druhým vyhovíme, dají nám “dobrou známku”. A když přesto dostaneme “špatnou”, kritizujeme sami sebe. Jinak řečeno: Nepřichází-li k nám láska zvenčí, nedokážeme si dát lásku ani zevnitř (sebelásku) – máme za to, že si ji nezasloužíme. Ano, právě ve chvíli, kdy sebelásku nejvíce potřebujeme, ji sami sobě NEDÁME!

“Když přestaneš dávat, lidé Tě přestanou mít rádi”
Máte v sobě tuto emoci z dětství? Byli jste vydíráni odstrčením? Pak máte přirozený strach z osamělosti. Přitom je uvedené tvrzení jen poloviční pravda.

Ano, někteří lidé Vás “přestanou mít rádi”, když jim přestanete dovolovat, aby Vás zneužívali. Jenže tito lidé Vás ve skutečnosti nikdy rádi neměli. A ti, kteří Vás opravdu mají rádi a záleží jim na Vás, pochopitelně přijímají a respektují Vaše meze, protože ty označují hranice Vašeho štěstí. Chápou, že máte i své potřeby, potřebujete čas i pro sebe, nemůžete žít jen jiné životy.

A tak realita je tato: Ano, Vaše okolí prořídne. Mnoho lidí Vás pomluví, když jim přestanete dávat, protože Vám nikdy nic neopětovali. Ale odchodu těchto lidí nebude škoda. O to více času Vám zbude na správné lidi ve Vašem životě – ty, kteří si váží Vašeho času a pomoci, nechtějí o Vás přijít, a právě proto Vám to dobré přirozeně vracejí zpět.



krematorium