COOLna

Když si jdu zaplavat a ve vzduchu v krytém bazénu výrazně cítím chlor, měla bych být na pozoru, že něco není v pořádku?
Určitě. Jen upřesním, že ten typický bazénový zápach, co cítíme, není chlor, ale vedlejší produkty vznikající při chloraci. To jsou právě ty látky, které my z vody odstraňujeme. Když má bazén vše v pořádku podle hygienické normy, zápach je minimální. Když vám zavážu oči a odvedu k bazénu, nepoznáte to.

Co tedy ten zápach způsobuje?
Do bazénové vody se přidává dezinfekce, aby se zničily viry a bakterie. Ta voda není čistá, lidé do ní zkrátka vnášejí organické látky. A co si budeme povídat, nejčastěji je to pot a moč, a když chlor s těmito látkami reaguje, vznikají vedlejší produkty, kterým se obecně říká vázaný chlor. Ten má tři složky a pouze jedna z nich – trichloraminy – způsobuje zápach. Jsou zdraví škodlivé a můžou za to, že vám zčervenají oči, svědí vás pokožka a bude se vám špatně dýchat. Nezávislé studie už prokázaly, že trichloraminy jsou ze zdravotního hlediska to nejhorší, co vás v bazénu může potkat. Způsobují totiž i astma, a to především u batolat, ale problémy mají i závodní sportovci nebo plavčíci.

Důležité je tedy z vody odstranit zmíněné trichloraminy. Jak?
Pomocí UV záření. V tom udělali první krok v USA, když zjistili, že návštěvníky akvaparků trápí už zmíněné zdravotní problémy. Jsou dva druhy UV záření – jednoduché, to znáte třeba z nemocnic jako jednu trubici, která vyzařuje na jedné vlnové délce. A pak širokopásmové. Aby trichloraminy zmizely, běžné UV na ně nezabírá a je potřeba právě to širokopásmové ve středotlakých lampách. Důležité je zmínit i to, že když se trichloraminy dostanou do vzduchu, působí korozi a v extrémním případě může dojít až k narušení stavební konstrukce bazénu a celá může spadnout. To se stalo v Rusku, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Jiří Dřímal, odborník v oblasti technologií ozonu a UV záření