COOLna

Popínavou rostlinu Boquila trifoliolata objevili přírodovědci v chilských pralesích už v devatenáctém století. Teprve v roce 2014 si chilský botanik Ernesto Gianoli povšiml její zvláštní schopnosti. B. trifoliolata napodobuje tvarem a barvou listy stromů, po kterých se pne. Získává tím významnou výhodu, protože tohle maskování ji chrání před škůdci z řad plžů a brouků. B. trifoliolata patří k jejich oblíbené potravě.

Pokud se pne po podkladu, který ji nenabízí možnost maskování, je velmi nápadná. Škůdci ji snadno najdou a bez zábran na ní hodují. Gianoli zjistil, že se B. trifoliolata dokáže tvarem i odstínem zeleně svých listů adaptovat, tak aby vypadala jako více než dvacet druhů stromů. Podle čeho ale rostlina pozná, jaké listy má její opora a jaké si má protentokrát nechat narůst?

Gianoli spekuloval, že B. trifoliolata identifikuje svou oporu podle látek, které strom uvolňuje do okolí. Zvažoval i možnost, že popínavá rostlina čerpá ze stromu jeho dědičnou informaci, a ta jí pak pomůže ke změně tvaru listů. Podobný přenos dědičné informace už byl popsán u parazitických rostlin.

Například kokotice si vypůjčily od svých hostitelů kolem stovky genů a zneužívají je ke svému parazitickému způsobu života. Ukradenými geny zasahují do organismu hostitele a přizpůsobují si ho svým potřebám. B. trifoliolata ale na stromech necizopasí a nedostává se s nimi do spojení, které by výměnu genů umožňovalo.

Loni Gianoli se svými spolupracovníky zjistil, že B. trifoliolata sdílí s opěrnými stromy poměrně pestré spektrum bakterií. Ty by mohly zprostředkovat přenos genů mezi stromem a popínavou rostlinou. Amatérský americký biolog Jacob White z Utahu ve spolupráci s Felipem Yamashitou z univerzity v Bonnu ale publikovali ve vědeckém časopise Plant Signaling and Behavior podstatně fantastičtější vysvětlení. Podle nich B. trifoliolata „vidí“ listy stromu, po kterém se pne, a dokáže se podle toho zařídit.