Zpráva Oxfam rozděluje zdroje emisí způsobovaných miliardáři na dva druhy. Tím prvním je nákladný životní styl obnášející luxusní jachty, auta, časté lety, mnohdy privátním letadlem.
Druhý souvisí s typem investic, do nichž miliardáři svůj kapitál vkládají. „Velmi bohatí lidé hrají nesrovnatelně větší roli v naší fosilní ekonomice, a to primárně prostřednictvím svých investic,“ píše se ve zprávě. Až sedmdesát procent všech emisí poškozujících klima, za něž nesou nejbohatší lidé odpovědnost, padá právě na vrub investic.
Přitom by právě investice mohly být zásadní pákou pro snižování emisí a přechod na ekonomiku nezávislou na fosilních palivech. Ve zprávě se zmiňují například penzijní fondy z Británie, jejichž vkladatelé požadují, aby se jejich vedení orientovalo na investice do obnovitelných zdrojů energie nebo do dalších nízkouhlíkových projektů. Volání po změně vnímají i miliardáři a takřka pětačtyřicet procent společností v jejich vlastnictví se přihlásilo k závazku snižovat produkci emisí skleníkových plynů.
Jak ale upozorňuje Oxfam, mnohé z těchto společností se přihlásily jen k časově vzdálenému cíli nulových emisí do roku 2050, ale učinily tak bez jakýchkoliv dalších konkrétních opatření a bez časového harmonogramu. Podle zprávy se miliardáři orientují spíše na krátkodobé finanční cíle než na budování portfolií bezemisních podniků, v jejichž rámci by se neudržitelná pracovní místa nahrazovala zelenějšími a stabilnějšími pracovními příležitostmi.
Oxfam tak konstatuje, že mezi miliardáři nadále převládá logika socializace ztrát a privatizace zisku, kdy se negativní důsledky fosilního byznysu přenášejí na bedra daňových poplatníků a států, zatímco zisky plynou majitelům podniků emitujících skleníkové plyny. To ohrožuje sociální smír.
Oxfam to ilustruje na příkladu protestů „žlutých vest“ ve Francii, kdy vláda sice navýšila uhlíkovou daň, ale zároveň snížila daně bohatým, což vedlo k mohutným protivládním protestům. Cestou ze situace, kdy jedno procento nejbohatších vypouští stejné množství emisí jako padesát procent nejchudších obyvatel planety by podle zprávy Oxfam mohla být redistribuce zisků fosilního průmyslu sledující strategii transformace k udržitelnějším formám podnikání.
„Investoři hospodařící s miliardami stojící na vrcholu korporátní pyramidy nesou obrovskou zodpovědnost za rozvrat klimatu. Je na čase volat je k odpovědnosti,“ konstatuje vedoucí oddělení změny klimatu organizace Oxfam a jedna z autorek zprávy Nafkote Dabiová.
Oxfam je mezinárodní organizace zaměřující se na témata globálních nerovností a chudoby. Vznikla v roce 1942 a věnuje se různým druhům aktivit od pořádání sbírek oblečení, po provozování fair trade obchodů až právě po výzkumu nerovností.
Na souvislost klimatické krize a majetkových nerovností poukazuje i řada jiných zpráv a studií, jako je World Inequality Report nebo analýza OECD Taxing Energy Use. Takřka všechny se shodují v tom, že bez zavedení globálních systémů zdanění nebude možné klimatickou krizi efektivně a rychle řešit. Bez příjmů z daní budou vysychat veřejné rozpočty zatížené negativními důsledky fosilního podnikání a zároveň nebude takřka nic nutit miliardáře ke změně jejich investičních, ale i spotřebitelských a životních strategií.
COOLna 
Napsat komentář