COOLna

Matej Gašpar se narodil 11. července 1987 v Záhřebu. Adnan Mević přišel na svět 12. října 1999 v Sarajevu. Sadia Sultana Oishee se narodila 31. října 2011 v Dháce. A konečně Vinice Mabansag poprvé spatřila svět 15. listopadu 2022 v Manile.

Pravděpodobně ta jména vůbec neznáte. Přitom všechna jsou celosvětovými symboly nárůstu lidské populace. Dnes 35letý Matej je takzvané dítě 5 miliard, Adnan symbolizoval 6 miliard lidí, Sadia 7 miliard a sotva měsíční Filipínka 8 miliard lidí.

Tolik nás podle Organizace spojených národů nyní žije na této planetě.

Ještě na začátku 20. století se průměrně Evropané dožívali 45 let, v polovině století už 65 let a dnes sahá ve většině evropských zemí věk dožití nad 80 let. Délka života roste se zvyšující se úrovní i v rozvojových oblastech světa – i v těch nejzanedbanějších je nyní mezi 50 a 60 roky.

Kdy se růst lidské populace zastaví? Podle statistiků už v tomto století. Odhadují, že kolem roku 2080 by lidstvo mělo dosáhnout početního vrcholu – 10,4 miliardy. Mimochodem, toto datum se neustále oddaluje. Poté přijde stagnace a následný pokles obyvatel, který je v ekonomicky nejsilnějších státech znát už nyní. Klesá totiž porodnost.

„Demografové byli v šoku, když zjistili, že počet narozených dětí na jednu ženu v Jižní Koreji klesl na 0,81,“ tvrdí profesor Samir KC z Asijského demografického institutu. „Jak nízko míra ještě klesne, je pro nás velká neznámá.“

Průměrné číslo za celou planetu je nyní 2,3 dítěte na jednu ženu, ale připomeňme, že v polovině minulého století to bylo 5 dětí na jednu matku. Proto se také za 100 let populace téměř zečtyřnásobila.

Představme si, co nás čeká v následujících 50 letech (pokud se nestane nic zásadního, co by vyhubilo minimálně desítky milionů lidí).

Nejvyšší porodnost a globální populační růst budou nadále doménou nejchudších států světa, z nichž většina nyní leží v subsaharské Africe, kde by v budoucnu měla žít polovina lidstva. Malé děti budou mít v rodných listech nejčastěji uvedenou Demokratickou republiku Kongo, Egypt, Etiopii, Nigérii, Tanzanii, ale také Indii, Pákistán a Filipíny. Kromě Evropy a Severní Ameriky se na úbytek obyvatel mohou chystat také v Asii (zejména jihovýchodní), Střední Americe a v Karibiku. Titul nejlidnatější země světa brzy převezme Indie, Čína bude stále druhá a na třetí místo se vyšvihne Nigérie.

„Mít hodně dětí je adaptace na nestabilní podmínky,“ říká evoluční biolog Jan Zrzavý. „V situaci, kdy nevíte, jak to s nimi dopadne, jich prostě musíte nadělat víc. V Evropě jsme oprávněně uvěřili, že dítě dosáhne dospělosti, takže ztrácíme důvod jich mít hodně. Zároveň jakmile se rozhodnete, že budete mít méně dětí, můžete přemýšlet, zda to bude neurochirurg, a můžete do něj víc investovat.“

Odborníci vltaké varují před potravinovou krizí – potíží však nejsou celkové zásoby, nýbrž dramatická nerovnost. „Máme dostatek zdrojů, abychom uživili celé lidstvo, jen nejsou rovnoměrně rozložené,“ potvrzuje Vanessa Pérez-Cirera z organizace World Resources Institute. „Proto 828 milionů lidí usíná s pocitem hladu.“

Zprávy z Nigérie jasně říkají, že v zemi dochází k degradaci půdy, rychlému odlesňování, znečištění vody a vzduchu ve městech. Je potřeba nasytit čím dál víc lidí a příroda trpí.

Oblast zažívá to samé co v minulosti Evropa.

Nigérie má výhodu, že má velmi mladou populaci, přes 40 % obyvatel je mladších 14 let a jen 3 % lidí jsou nad 65 let. Až se v zemi podaří vyřešit vysokou úmrtnost novorozenců a malých dětí, nastane tam totální populační exploze a v následujících desetiletích naroste počet obyvatel ze současných 200 na 800 milionů.

Zatímco Afriku čeká divoký rozvoj, Evropa by měla začít řešit, co s ubývajícím a stárnoucím obyvatelstvem. Starší populace je méně dynamická, méně ekonomicky aktivní a víc závislá na státu. OSN varuje, že do roku 2050 mohou státy jako Bulharsko, Lotyšsko či Srbsko přijít až o pětinu obyvatel. Potýkají se totiž s odlivem dospělých lidí.

Podobné vyhlídky má i Bosna a Hercegovina, domov Adnana Meviće z úvodu textu. „Nezůstane tu nikdo, kdo by důchodcům vydělal na důchody. Všichni mladí lidé jdou pryč,“ popisuje 23letý vystudovaný ekonom Mević, toho času bez zaměstnání. Pokud si práci nenajde, plánuje stěhování ze Sarajeva do západní Evropy.

V rozhovoru pro BBC také přibližuje, jaké to je být šestimiliardté dítě světa: „Zatímco kamarádi pořádali narozeninové oslavy, mě chodili každý rok navštěvovat politici. V porodnici za mnou byl generální tajemník OSN Kofi Annan, od té doby jsem ho už nikdy neviděl.“ Prý měl jeho „titul“ v životě jen jednu výhodu: „Jako malý kluk jsem dostal pozvání do Realu Madrid. Tam jsem se setkal s fotbalovým idolem Cristianem Ronaldem.“

Podobně mluví i Matej Gašpar, na jehož narozeniny 11. července OSN rovnou vyhlásila Světový den populace. V posledních letech Gašpara přítomnost novinářů spíš obtěžuje. Přiznává, že sláva mu do života přinesla jen spoustu neznámých lidí, kteří si ho chtějí vyfotit a povídat si s ním. Pozitiva to nemá žádná. Jak bude za 15 let mluvit Filipínka Vinice, až ji budou žurnalisté fotit při příležitosti narození dítěte číslo 8 miliard?

• Rodí se víc kluků než holek.
• Celkový poměr je 106 ku 100.
• Ženy se dožívají průměrně o 5,4 roku více než muži.
• Polovina lidstva žije v pouhých sedmi státech: Číně, Indii, USA, Pákistánu, Nigérii, Indonésii a Brazílii.