COOLna

O prvním úspěchu informoval César de la Fuente z Pensylvánské univerzity se svými kolegy. V odborném periodiku Nature Biomedical Engineering popsali, že v DNA moderního člověka jsou zakódovány postupy, jimiž lidské tělo dokáže vyrábět přes dva tisíce antibiotických peptidů. Ty nám pomáhají bránit se při bakteriálních infekcích. Samozřejmě, když je nákaza příliš velká nebo bakterie tělu neznámé, potřebujeme pomoc z lékárny.

Vědci publikovali v biologické vědecké databázi bioRxiv, že postoupili dál. Vzali data o DNA získané z fosilních kostí neandertálců a denisovanů (což je jiná vývojová lidská linie, která se rozvíjela v Asii podobně jako neandertálci v Evropě a podobně i vyhynula). Doktor de la Fuente s kolegy z této DNA prozkoumali malinkou součást, která se vyskytuje v buněčných tělískách zvaných mitochondrie. S využitím umělé inteligence zde identifikovali genetické kódy pro dalších 69 peptidů na základě posouzení jejich molekulárních vlastností.

Jsou účinné například proti nebezpečné střevní bakterii Escherichia coli, ale také proti zlatému stafylokokovi. A to dokonce proti formě této bakterie běžně známé pod označením MRSA (Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus). MRSA je velice obávaná bakterie, protože proti ní neúčinkuje ani vysoce účinné antibiotikum meticilin, ani mnohé další léky, na něž medicína při léčení bakteriálních infekcí spoléhá.

Některé z peptidů již výzkumníci ověřili i na laboratorních zvířatech a skutečně zaznamenali účinek srovnatelný s komerčně vyráběnými léky.

Studie publikovaná v lékařském časopise Lancet dochází statistickými postupy k závěru, že v roce 2019 bakterie odolné vůči používaným antibiotikům přímo zabily asi 1,3 milionu lidí – více než malárie nebo AIDS. U dalších 3,6 milionu lidí mělo úmrtí přinejmenším spojitost s odolnou bakterií.