COOLna

„Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3–10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8–7,6 °C. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1–1,3 °C zvyšují. Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4–2,1 °C. Pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice sníží pocitovou teplotu o 1,3–3,1 °C, avšak maximálně na dobu dvaceti minut. Doba účinku se mění v závislosti na charakteru počasí,“ vysvětlil Michal Lehnert z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Prvky modré infrastruktury, zejména malé umělé vodní plochy na otevřených prostranstvích, mají minimální efekt. Prvky modré infrastruktury s občanskou funkcí, jako jsou vodotrysky nebo mlžné brány, snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 °C v závislosti na denní době a charakteru vodního prvku. I v případě těchto prvků je ochlazující efekt vázán pouze na jejich nejbližší okolí.

Travní porosty v centrech měst vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník ale může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný trávník. Nezavlažované trávníky vykazují povrchové teploty blízké holé půdě. Pokud trávník nemá vazbu na spodní vrstvy půdy, tak se povrchová teplota blíží betonovým plochám. To je například případ zatravněných kolejových pásů, které jsou často osázeny výhradně sukulenty, a kde pod vrstvou půdy jsou pouze kameny železničního náspu a vazba na podloží chybí.

A jaká obecná doporučení, která jsou díky výsledkům projektu aplikovatelná v podmínkách českých měst, výzkumníci dávají? „Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Adaptační opatření není vhodné umísťovat v území nahodile, bez vazby na analýzu zranitelnosti území, která poukáže na potřebnost konkrétních opatření v daném území,“ vysvětlili Jan Geletič.

Podle českých výzkumníků tak musí města pro uskutečnění adaptačních opatření vytvářet nejen finanční nástroje, ale také prostory k jejich uskutečnění. „Adaptační opatření by se měla stát běžnou součástí regenerace veřejných prostranství měst a měla by být zahrnována do jejich investičních plánů,“ zdůraznila Tereza Aubrechtová. „Naprosto zásadní je stanovení vhodné péče o uskutečněná opatření, doplněné monitoringem jejich stavu a efektu, které v území mají. Jedině tak může dojít k postupnému učení a město se může dále zlepšovat v procesu adaptace na dopady klimatických změn,“ dodala.