COOLna

V lidském mozku z té doby zůstala amygdala, středisko pudů, zodpovědné za strach, stres, instinktivní reakce. Přitom člověku časem přestalo jít o život – a on se dál choval jako zvíře. Proto příroda obdařila člověka druhým darem. Tím je rozum. Umožnila mu myslet, když ho ovládají pudy, negativní emoce. On si od té doby může vybrat: Buď nemyslí a pak se dál chová jako zvíře (pudově, instinktivně), nebo si takové jednání rozmyslí. Doslova rozmyslí.

Když totiž jednáte jako zvíře, nejprve zaútočíte, a pak až přemýšlíte, tak se může snadno stát, že provede něco, co Vás za okamžik strašně mrzí. Příměr: Jako kdyby na Vás zpoza rohu vybafl přítel, a Vy jste ho zabili. Přesně v ten moment procítíte rozdíl mezi pravěkem a pudovými instinkty v rámci sebezáchovy a dnešní dobou, kdy se často chováme, jako by šlo o život, a to i tam, kde ve skutečnosti jde o – nic.

Co to tedy znamená myslet či rozmyslet?

Pokud víte, že máte problém s impulzivností a pak toho litujete, dám Vám alespoň sedm tipů, které Vám mohou pomoci odolat návalu hněvu:

Dejte si čas. Samozřejmě – je-li pud pětkrát rychlejší než rozum a Vám pudová reakce vadí, chvíli počkejte a racionální myšlenka udýchaná doběhne. Například: Máte-li malé dítě, které se na procházce loudá, a Vás to už vytáčí, dříve než ho uhodíte, počkejte na myšlenku. Třeba se objeví. Třeba Vám dojde, že malé dítě se nedokáže chovat jako dospělé. Že malé má krátké nohy, a tedy krátké kroky, tudíž je přirozeně pomalejší než Vy, takže ano, “zdržuje Vás”, ale být na jeho místě, takhle malí, možná byste šli také pomaleji než dospělý… I to znamená zapojit rozum.
To s časovou prolukou souvisí: Běžte pryč. Běžte dál od člověka, kterému Vás napadne ublížit. Vypněte se, nic neříkejte, nic nedělejte, jenom jděte pryč. I tím získáte čas. A nejen to. Chůze prospívá mozkovým závitům. A čerstvý vzduch, na který svou chůzí vyjdete, prospívá ještě víc. Na zdravém kyslíku si svou reakci ještě jednou důkladněji rozmyslíte.
Nemůžete-li jít pryč, protože například venku prší nebo se Vám nechce oblékat, běžte třeba do vedlejší místnosti a pusťte si hudbu. Třeba operu, vážnou hudbu, abyste se zklidnili, ale třeba i techno nebo hardrock, abyste se vybili pohybem nebo bušením do zdi. Zaposlouchejte se do čehokoli, co Vám pomůže rozpustit negativní emoce.
Zapište si okamžité pocity a myšlenky. Mějte po ruce papír, mobil nebo počítač, sedněte a pište. Hlavně ne do mailu, nic nikam neodesílejte, jen si to uložte, ať máte vzpomínku na moment, kdy si uvědomíte, jak prudce se Vaše pocity a myšlenky mohou po chvilce obrátit. Jak se už za okamžik můžete stydět za to, co byste někomu jinému (možná Vám i na té osobě záleží) mohli provést.

Protáhněte se. Zakruťte hlavou, a to nejen nad druhým člověkem, ale i bez ohledu na něj. Otáčejte krkem, procvičte si záda, paže, nohy, vyklepte si všechny končetiny, protože v nich budete mít stres. Stres je výsledkem pocitu ohrožení a vždy vede k přepětí ve svalech.

Organismus vnímá, zda v případě ohrožení máte a) sílu, b) zbraň, tedy čím se bránit. Pokud máte obojí, sílu i zbraň, tedy i převahu nad protějškem (například malým dítětem), tak se Vám napěchují krví ruce. Nebo organismus analyzuje, že nemáte dostatečnou zbraň (či převahu), ale máte sílu, tak se Vám napumpuje krev do nohou. Ruce vyvolají útok, nohy vyvolají útěk. K tomu vede stres – zbavit Vás ohrožení. Když ale uvolníte svaly, stres pomine. Zkuste to.
Dýchejte. Pokud je na Vás cokoli z předchozího složité a zdlouhavé, jednoduše pracujte s číslovkou pět. Počítejte do pěti, přitom se zhluboka nadechujte. Pak počítejte do pěti, přitom dlouze vydechujte. To udělejte pětkrát. Okysličíte se, a to změní Vaše pocity. Mimochodem, protažení a dýchání spojuje například jóga nebo jiná forma vědomého (soustředěného) strečinku.
Pokud si cokoli z výše uvedeného ve vzteku nepamatujete, představte si jediné – červenou kontrolku, která se s Vaším hněvem rozsvítí. Jako na semaforu. STOP, zastav, nepokračuj. Červený signál svým způsobem opravdu zazáří. Jen se podívejte do zrcadla. Rozhněvaní zbrunátníte, zrudnete, ba zfialovíte. Zpomalit znamená zklidnit se, jako vychladne auto, jež na červené zastaví.