COOLna

Představa, že postupně začneme zapomínat kde jsme, kdo jsme nebo kdo jsou naše děti, nás děsí. A aby toho nebylo málo, lékaři pořádně neví, jak se s touto nemocí poprat. Vypadá to ovšem, že nyní vědci našli silné vodítko k řešení, co Alzheimera způsobuje. V posledních letech přibývá vědeckých studií, které potvrzují znepokojivou hypotézu. Alzheimerova choroba není jen nemoc, je to infekce.

Přestože se přesné mechanismy této údajné infekce odborníci snaží stále objasnit, četné výzkumy naznačují, že původ Alzheimerovy choroby je mnohem složitější, než si vědci doposud mysleli. Převládající hypotéza pracuje s domněnkou, že za smrtícím šířením nemoci stojí chronické onemocnění dásní (parodontitida).

K tomuto závěru došel tým vědců v roce 2019 ve své studii, která naznačuje, že bakteriální viník, který může právě za Alzheimerovu nemoc, pochází z poněkud nečekané oblasti: z dutiny ústní.

Během tohoto výzkumu vedeného mikrobiologem z Louisvillské univerzity Janem Potempou vědci objevili v mozcích zemřelých pacientů Porphyromonas gingivalis. Jedná se o patogen, který stojí právě za onemocněním dásní. Způsobuje chronické otékání a může dokonce vést až k vypadávání zubů. Pacienti, na kterých prováděli výzkum, byli všichni před smrtí diagnostikováni s Alzheimerovou chorobou. Našli ho u 51 z 53 z nich.

Nestalo se poprvé, že by si vědci spojili problémy dutiny ústní a špatné kognitivní funkce v důsledku Alzheimera, ale výzkumný tým koordinovaný startupem Cortexyme nyní zašel ještě dál. V rámci již výše zmíněného výzkumu provedli samostatný experiment se vzorkem myší.

U hodavců vedla ústní infekce patogenem P. gingivalis k osídlení mozku bakteriemi. Společně s tím se zvýšila i tvorba amyloidu beta (Aβ), lepivých proteinů, které se běžně spojují s Alzheimerovou chorobou.

I přes to, že vědci netvrdili, že našli definitivní důkaz souvislosti patogenu s Azheimerovou nemocí, bylo zřejmé, že je podle nich tento směr ten správný pro budoucí studie. „Infekční látky byly do vývoje a progrese Alzheimerovy choroby zapojeny již dříve, ale důkazy o příčinné souvislosti nebyly přesvědčivé. Nyní máme poprvé solidní důkaz,“ uvedl hlavní vědec Stephen Domini.

Tým také kromě P. gingivalis identifikoval v mozku zemřelých pacientů toxické enzymy zvané gingipainy, které vylučuje bakterie nacházející se u lidí s Alzheimerem. Tyto bakterie také souvisejí hned se dvěma samostatnými indikátory nemoci. S proteinem tau a polypeptidem zvaným ubikvitin.

Ještě přesvědčivější ovšem je, že vědci identifikovali tyto toxické gingipainy v mozcích mrtvých lidí, kteří Alzheimerovou chorobou nikdy netrpěli, uvádí web ScienceAlert.

Důležité na tom je, že i přes to, že doposud vědci věděli, že se u pacientů s Alzheimerovou nemocí vyskytuje patogen způsobující onemocnění dásní, nebyli si jistí, proč tomu tak je. Nevěděli, zda problémy s dásněmi nemoc způsobují či jestli demence vede ke špatné péči o ústní dutinu.

Skutečnost, že se nízké hladiny gingipainů vyskytovaly i u lidí, u nichž nikdy chorobu nediagnostikovali naznačuje, že by se u nich tato nemoc mohla v budoucnosti vyvinout. „Náš nález gingipainových antigenů v mozcích jedinců s Alzheimerem a i těch s nemocí, ale bez výskytu demence, svědčí o tom, že infekce mozku P. gingivalis není důsledkem špatné zubní péče po nástupu demence,“ vysvětlili autoři studie.

Infekce dásní není podle nich ani důsledkem pozdního stadia onemocnění. „Je počátečním příznakem, který může vysvětlit chování a vývoj nemoci u jedinců středního věku před poklesem kognitivních funkcí,“ doplnili.