COOLna

….dědictví času a kultury…


Peking zkouší praskliny…

Kdo je agent cestovní kanceláře pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga? Gideon Rachman v komentáři pro Financial Times konstatuje, že pokud je čínský prezident v Evropě po pěti letech a jeho itinerář sestává z Francie, Srbska a Maďarska, působí to poněkud excentricky.

Z pohledu Pekingu výběr smysl asi dává. Ze strategických i ekonomických důvodů chce Čína narušovat jednotu NATO i Evropské unie. Každá země, kterou prezident Si Ťin-pching (dále jen Si) navštíví, může působit jako páka, která otevře a rozšíří praskliny v západních strukturách.

Během nedávné návštěvy Pekingu si Rachman všiml, jak jsou čínští experti fascinováni konceptem „strategické autonomie“ Evropy, kterou prosazuje, resp. o ní mluví, Francie. V Číně si všímají toho, že v nedávném projevu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa nesmí být „vazalem Spojených států“, což je vlastně podobné výrazivo, jaké se používá v Číně. Číňany také potěšilo, že když se Macron vloni vracel z Pekingu, řekl novinářům v letadle, že Evropa nemá žádný zájem bránit někdy Tchaj-wan před potenciální čínskou invazí.

I když se to později Francie snažila nějak „převysvětlit“, Číňané si mohli všimnout, že Francie nedávno zablokovala rozhodnutí NATO otevřít svůj styčný úřad v Tokiu. Držet NATO mimo Asii a zabránit Americe propojovat své asijské a evropské spojence – to je přece klíčový cíl čínské politiky. Možná Číňané riskují, když berou radikální Macronovu rétoriku ohledně NATO příliš vážně a detailně ji interpretují a zkoumají. Není to zas tak dlouho, co francouzský prezident řekl, že NATO je ve stadiu „mozkové smrti“.

Nedávno ale Macron začal zaujímat velice jestřábí postoje vůči Rusku. To ale bude logicky limitovat francouzskou ochotu nějak se distancovat od NATO a USA. Výlet prezidenta Si do Evropy má také silný ekonomický komponent a v těchto věcech bude Francie mnohem složitější partner. Macron možná nechce bránit Tchaj-wan před Čínou, ale francouzský automobilový průmysl bude bránit určitě. Čínská elektrická auta jsou levnější než ta od evropských a amerických konkurentů. Sázka na export elektrických aut je přitom klíčová pro plány Pekingu na oživení čínské ekonomiky.
Německý kancléř Olaf Scholz je v tomto ohledu vůči Číně měkčí, němečtí průmyslníci se bojí obchodní války a kancléř to ochotně reflektuje. Ale na základě francouzské žádosti zahájila Evropská komise vyšetřování neférových cen čínských elektrických aut. A předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kterou v Číně nemají moc v lásce, protože chce evropsko-čínské vztahy zbavit rizika, se zúčastnila jednání francouzského prezidenta Macrona s prezidentem Si.

Návštěva prezidenta Si v Srbsku se uskutečňuje v době 25. výročí bombardování čínské ambasády v Bělehradu ze strany NATO, což se dělo v době války v Kosovu. Číně to pomůže podtrhnout argument – sdílený i Ruskem – že NATO je agresivní organizace. NATO přitom vždy říkalo, že bombardování čínské ambasády byla nehoda, ke které došlo v rámci úsilí chránit Kosovany před srbskou agresí.

Signál proti NATO čínská veřejnost ocení, toto bombardování je tam dosud vnímáno s velkou hořkostí a nechutí. Antizápadní vzkazy čínského prezidenta ocení i Rusko a velká číst tzv. globálního jihu. Většina Evropanů ale nechce slyšet, že je Evropa americký vazal ani že je NATO nebezpečná organizace.
Třicet evropských členů Aliance dobře ví, že Rusko vede agresivní válku u jejich hranic a dobře chápou, že NATO je tu třeba více než kdy jindy.

Poslední zastávkou prezidenta Si bude Maďarsko. To je sice členem NATO, ale premiér Orbán zastává uvnitř Aliance nejvíce proruské pozice a podobné služby prokazuje vůči Číně. Maďarsko už zablokovalo několik evropských rezolucí kritických vůči Číně. Středoevropskou univerzitu Orbán vyhnal z Maďarska, ale pozval do Budapešti čínskou Fudanskou univerzitu. Minimálně jeden čínský výrobce elektroaut uvažuje o Maďarsku jako o evropské základně pro jejich výrobu. Pokud Evropská komise dohodne s Čínou kompromis o dovozu aut vyrobených přímo v Číně, bude z toho Maďarsko profitovat.

Potíž je podle Rachmana v tom, že když si Si vybral Maďarsko a Srbsko, nepřesvědčí tím většinu Evropanů o tom, že má zrovna přátelské úmysly. Srbsko není ani v EU, ani v NATO a Maďarsko obě instituce oslabuje zevnitř. Pokud snad chtěl Si pochopit, jaký je převládající názor Evropy na Rusko, tak tomu moc nepomůže trávit čas v Maďarsku a v Srbsku. Agent jeho cestovní kanceláře měl přijít s lepším itinerářem.

Jan Macháček



krematorium