COOLna

Obrazovka a tablet jsou nejlepší chůvy. Média chrlí informace, zábavu a my při tom nemusíme nic dělat… Dívky a chlapci žijí ve světě, který se velmi liší od toho, v čem jsme vyrůstali my nebo naši rodiče. Je díky technologiím mnohem rychlejší. Dostávají hodně informací, ale problém je, že kvalita těchto informací je někdy velmi pochybná, viz ty nejrůznější hoaxy. No a oni, protože ještě nedospěli, mají problém zhodnotit, co je kvalitní a co nekvalitní informace. Svět je pro ně složitý.

Z našich výzkumů víme, že se ve společnosti i u adolescentů zvyšuje agresivita. Důvodů může být mnoho, nemusíme pro příklad chodit daleko, stačí se podívat na Ukrajinu. Osobně se domnívám, že agresivita roste i proto, že my, rodiče, dospělí, možná méně předáváme dětem správný hodnotový systém: že lidský život je důležitý, že bychom měli mít rádi bližního svého, že se máme snažit nejen o vlastní profit, ale i o to, aby profitovala celá společnost atd. Myslím si, že bychom měli víc klást důraz na předávání těchto pozitivních hodnot a učit děti a adolescenty, aby nežili konzumním životem.

Mluvili jsme spolu my jako děti víc než ty dnešní? Když někde vidím skupinku, skoro každý má oči přilepené k mobilu. Nehrozí atomizace společnosti u těchto generací?

To je dobrý postřeh. Online komunikace je méně kvalitní než ta reálná, živá. V ní nevidíte emoce. Smajlíky – to je tak deset procent originálu emoce. Online komunikace vás neučí rychle reagovat ani domýšlet, jak se zachová váš protějšek, když něco uděláte. Proto doporučujeme, aby se s množstvím času, který děti tráví v online prostoru, nakládalo velmi obezřetně. Podle toho, jak se zvyšuje věk, by se měl zvyšovat i podíl času prožitý v kyberprostoru. Malé děti minimum, 16letí víc.

Nechybí jim i základní sociální dovednosti? Od pozdravu až po empatii? V počítačové hře to nepotřebují.

Určitě v tom jsou slabší a budou slabší i v komunikaci. Zatím nevíme, kam až to povede. Když přišla televize, odborníci se báli, že se lidi na ní stanou závislí. Nějaká část společnosti ano, ale obecně se tak nestalo.

U počítačových her je to podobné. Čtvrtina adolescentů vůbec počítačové hry nehraje, nevěnuje tomu denně ani minutu, převážně jsou to dívky. Podle jednoho z našich posledních výzkumů asi tři procenta adolescentů nemají účet na sociálních sítích. Zatím nedokážeme odhadnout, co bude za dvacet let, jaké to bude mít dopady na současné děti a adolescenty. Ale nemůžeme jít cestou zákazů, bez technologií se dnes neobejdete, najít práci, když neumíte na počítači, je téměř nemožné. Důležité ale je ten fenomén od začátku hlídat, zkoumat a reagovat adekvátně a odborně.

Kdo a jak?

Pokud víme, že pro některé adolescenty může být hraní počítačových her droga, tak s tím jako společnost musíme nějak nakládat. Stát by měl začít připravovat nějaká omezení. U tabáku a alkoholu dal omezení prodeje od 18 let, při porušení hrozí prodejcům pokuty. Nebavme se o tom, jak se to kontroluje a vymáhá. Pravidla ale jsou.

To by mělo začít fungovat i v kyberprostoru. Například na začátku videí by měla být varování, jako to bývá u filmu, tedy že obsahuje násilí, nebezpečné scény, drogy apod. K některým videím by se děti vůbec neměly dostat. Ano, sice někdy musíte uvést věk narození, ale obchází se to. Mělo by to být mnohem víc hlídané. My jsme teď na základě výzkumu 3700 adolescentů v Česku a na Slovensku zjistili, že ti, kteří častěji sdílí videa s nevhodným obsahem typu dehonestace člověka, zvířat a podobně, mají méně kvalitní hodnotový systém než ti, kteří to nedělají.

Mimochodem, přináší vaše výzkumy i nějaká pozitiva?

Ale jistě. Například jsme zjistili, že se u adolescentů snižuje množství kuřáků i těch, kteří mají zkušenosti s častějším pitím alkoholu.

Na co přešli?

Na sociální sítě. Když surfují doma, tak si cigáro nebo panáka dát nemůžou, protože by je rodiče nachytali. Tudíž kyberprostor má i nějakou výhodu, snížil jiné rizikové chování. Dřív jsme se v patnácti scházeli na lavičce v parku, někdo donesl čůčo a cigára a už to jelo. Jenže to nebyly chytré telefony a připojení na internet.

Martin Dolejš, psycholog