COOLna

Představte si, že se ucházíte o práci a posíláte životopis spolu s fotografií. Podle jednoho výzkumu, když se na té fotce usmíváte, máte větší pravděpodobnost dostat se do dalšího kola, než když budete mít poker face nebo se budete mračit. Váš úsměv, zprostředkovaný na fotce, ovlivňuje i ty, kteří vás vybírají, a přitom vás vůbec neznají.

Zůstaňme u typů úsměvu. Kolik jich tedy je?

Americký psycholog Paul Ekman definoval už asi devatenáct typů úsměvu, přičemž každý znamená trošku něco jiného. Dva základní jsou falešný a pravdivý. Dokážeme je rozlišit i nevědomky podle toho, jak se pohybují svaly v obličeji. Při pravém úsměvu pracují jak svaly okolo úst, tak hlavně okolo očí. U falešného úsměvu používáme jen svaly okolo úst, dokonce to děláme asymetricky, takže jeden koutek máme výš než druhý. Podle mě je úsměv pro člověka jedna z přirozených věcí, takže z evolučního, biologického hlediska jsme schopni nevědomě rozeznávat falešný úsměv od pravého.

Tento výzkum úsměvu mě vede k otázce, jestli už není psychologie moc. Nejsme přepsychologizovaní?

Jednoduchá odpověď by zněla: psychologie je ve všem. Naši absolventi působí v klinické a poradenské oblasti, ve školách. To je ta největší část, ale jejich uplatnění je mnohem širší: od personalistiky ve firmách, přes dopravu, kde je faktor psychiky velmi důležitý, až třeba po vesmír, kdy se náš tým podílí na zkoumání možnosti přežití člověka v extrémních podmínkách dlouhodobých kosmických letů.

Jestli už té psychologie není moc? Výzkumy se musí dělat, protože jakékoli intervence jsou založené na důkazech.

Martin Dolejš, psycholog