COOLna

….dědictví času a kultury…


Pitná dešťovka? Zapomeňte!

Studie vědců ze Stockholmské univerzity dospěla k alarmujícímu poznatku: Dešťová voda už není pitná ani v těch nejodlehlejších koutech světa. Na planetu se snáší kyselé deště, anebo kyselý sníh od jižního po severní pól.

Déšť i sníh je kontaminován fluorovými sloučeninami PFAS (perfluorované a polyfluorované látky). Tyto chemikálie se používají v průmyslu od poloviny dvacátého století a jsou mimořádně odolné vůči rozkladu. Proto se jim říká „věčné chemikálie“.

Jsou spojovány s rizikem rozvoje některých onemocnění včetně rakoviny. Bez dalšího zpracování je tak dešťová voda nevhodná pro přímou lidskou konzumaci.

Fluorové sloučeniny bývají používané pro svou schopnost odpuzovat vodu. Byly a v některých zemích stále dosud jsou součástí nejrůznějších materiálů, u kterých jsou vyžadovány hydrofobní vlastnosti – od oblečení přes potravinové obaly až po teflonové pánve.

Posledních dvacet let se od nich upouští. Ukázalo se, že mohou podnítit rozvoj nádorových onemocnění, metabolické problémy i poškodit vývoj plodu.

Znepokojivé je zejména to, že sloučeniny fluoru za běžných podmínek ve vodě ani půdě téměř nedegradují – v přírodě, kde se nacházejí ve volném koloběhu, tak mohou vydržet až tisíc let.

Ve studii uveřejněné v časopise Environmental Science & Technology zmiňují vědci ze Stockholmské univerzity data nasvědčující tomu, že se tyto látky dostaly do vodního cyklu po celé Zemi a žádné místo planety nezůstalo nedotčeno.

Výzkumníci si také posvítili na hodnoty PFAS z hlediska zdravotních rizik. Studovali při tom hodnoty kyseliny perfluorooktanové (PFOA) a perfluorooktansulfonátu(PFOS), které jsou zřejmě nejčastějšími PFAS látkami. Jejich koncentrace srovnávali se současnými normami americké environmentální agentury EPA a zjistili, že hladiny fluorových sloučenin výrazně překračují povolené hodnoty.

„Na základě amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude hodnocena jako nebezpečná k pití,“ napsal Ian Cousins, profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity a hlavní autor studie.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování norem,“ sdělil profesor Martin Scheringer, spoluautor studie z ETH Zurich a RECETOX Masarykovy univerzity.

Platí, že planetu máme jen jednu a škodliviny vypouštěné v jedné její části mohou mít dopad na celou Zemi.



krematorium