COOLna

V září měl tým forenzních entomologů příliš práce. „Lidé se vraceli z letních dovolených a bohužel nacházeli příbuzné, které přes prázdniny neviděli, po smrti,“ vysvětluje odbornice, jejíž prací je pokusit se co nejpřesněji určit dobu úmrtí – ať se jedná o ta přirozená, nebo o sebevraždy či vraždy. „No a třeba v dubnu a v květnu nám lidé, kteří po zimě vyrazí na túry, zase hlásí nálezy mrtvých těl v přírodě,“ dodává s tím, že tým vyjíždí někdy i třikrát či čtyřikrát do týdne.

Výjezdy mají zajetou praxi. „Přijedeme na místo, se soudním lékařem či koronerem ohledáme tělo a odebereme vzorky tkání a hmyzu. Zpočátku se soustředíme na přístupová místa do těla, tedy otvory v hlavě či urogenitálním traktu. Nebo také na zranění,“ přibližuje. Odebrané vzorky následně putují do laboratoře, kde se čeká, až se larvy vylíhnou.

„Při zkoumání zjišťujeme druh hmyzu a stupeň vývinu. Právě znalost rychlosti vývinu hmyzu nás poté přivede k informaci, kdy dotyčný zemřel,“ popisuje zjednodušeně postup Hana Šuláková. „Jestliže smrt nastala před méně než třemi týdny, snažíme se určit dobu úmrtí s přesností na dny a dokonce hodiny. Pokud nás ale zavolají k tělu, které někde leží už devět měsíců, podaří se nám spíš určit jen roční období, kdy k úmrtí došlo,“ dodává.

Forenzní entomologie není nějakou novou disciplínou poslední doby. Její moderní základy byly položeny v Maďarsku už v 50. letech minulého století, kde došlo k jednomu z prvních použití této metody pro objasnění zločinu. „Byl to případ zavražděného pošťáka a za to odsouzeného převozníka,“sděluje.

Podle maďarského soudu přišel převozník do práce večer po 19. hodině a následně zavraždil pošťáka. Za to byl poslán do vězení, ovšem převozník i nadále tvrdil, že je nevinný – a odvolal se. Nakonec se do případu vložil jistý maďarský entomolog a udělal analýzu těla mrtvého pošťáka. „Jeho závěr byl jasný. Pošťák byl mrtvý ještě před příchodem převozníka do práce, tedy před 19. hodinou večerní,“ vypráví vědkyně.

Soudce zajímalo, jak to může entomolog dokázat. „Na pošťákově mrtvole bylo mnoho vajíček bzučivek, much, které mrtvé tkáně v přírodě kolonizují jako první, a to během několika hodin po smrti. V době příchodu převozníka už ale mouchy kvůli chladu a tmě nelétaly,“ zněl entomologický závěr, na jehož základě byl převozník propuštěn. Skutečného vraha se ale nikdy vypátrat nepodařilo.

Neobvyklá vyšetřovací metoda zaujala i v tehdejším Československu, první entomologický kriminalistický posudek byl zpracován kolem roku 1978, často se na nich pak podíleli profesoři z různých univerzit.

Právě stadium rozkladu těla je pro forenzní entomology stěžejní, existují čtyři základní fáze: čerstvá mrtvola, nadýmání, hnití a vysychání. „Obtížné bývá určit čerstvá těla, kde jsou třeba jen vajíčka jediného druhu hmyzu. Když je mrtvola starší a je možné najít více druhů hmyzu a jejich larev, pak je stanovení doby smrti jednodušší,“ vysvětluje.

Důvodem jsou zákonitosti, jak hmyz mrtvé tělo kolonizuje. „V prvních sedmi dnech se na těle objeví takzvaný první kolonizátor, tedy mouchy z čeledi bzučivkovití, kam patří třeba bzučivka obecná. Po nich se po čase objevují další a další kolonizátoři,“ říká Vanda Klimešová.

Nastupuje třeba čeleď masařkovití, až později se objevují brouci jako mrchožroutovití, kožojedovití a další. „Brouci přijdou později proto, že jejich larvy jsou dravé a živí se nejen tkání mrtvého, ale i hmyzem, který tam už je,“ doplňuje kapitánka Klimešová, která pro svou práci musí znát desítky zákonitostí fungování hmyzí říše. Třeba že jeden druh mouchy se kuklí přímo na těle, protože zkrátka potřebuje vyšší teplotu. Tu má mrtvé tělo kvůli rozkladným procesům a také kvůli bakteriím, které produkují plyny. „Rozdíl může být i 10 až 15 stupňů Celsia oproti okolnímu prostředí. Pokud najdete mrtvolu pod sněhem a oddělíte ji od země, lze pod ní najít larvy, které využívají hnilobou generované teplo,“ vysvětluje Šuláková.

Občas pomáhají i archeologům, třeba u nálezů ostatků v mohylových hrobech starých stovky nebo dokonce tisíce let.

„Samozřejmě i tam jsou zbytky kukel a uhynulých jedinců. Nalézáme je v hlíně v okolí kostry, proto je sběr této hlíny vždy důležitý,“ líčí Hana Šuláková. „Když má stará mrtvola na sobě třeba zbytky měděné zbroje, dobře se do ní hmyz otiskne,“ popisuje jeden z postupů.

Jak se ale určuje hmyz starý tisíce let? „Dva či tři tisíce let není v rámci vývoje hmyzu žádné přelomové období. Hmyz byl stejný jako dnes, maximálně se liší druhová skladba kvůli změnám klimatu,“ podotýká vědkyně, která forenzní entomologii přednáší studentům, ale i státním zástupcům či soudcům. Aby prý o této jedinečné metodě věděli a měli jasno, jak zásadně může pomoci při vyšetřování.