Mozek je na vrcholu asi v osmnácti a pak už to s ním jde jen z kopce, denně ztrácíme tisíce nervových buněk. Ty ztracené neurony už nejde nijak vrátit? Jsou ztraceny navždy?
Ano, to jsou nevratné procesy. Mozkových buněk, kterých mimochodem máme v mozku asi 90 miliard, nám v podstatě ubývá po celý život. Ale pravda je, že člověk ten úbytek neuronů do jisté míry nahrazuje zkušenostmi a taky vytvářením nových spojů v mozku. Leccos jsme dávno zapomněli, ale máme to prostě zažité a tím se řídíme. Popravdě, pro mě se dneska něco nového naučit je už skoro neproveditelné.
Kromě toho, že nám celý život ubývá nervových buněk, se nám, jak stárneme, mozek taky zmenšuje, atrofuje, vysychá. Tomu se taky nedá zabránit, je to biologická danost?
Mozek atrofuje každému. Ale někomu rychleji a někomu pomaleji. U lidí, kteří byli celý život mentálně aktivní, ten proces probíhá zpravidla velmi pomalu. A pak nám sem třeba přivezou na kliniku čtyřicátníka, který má za sebou úspěšnou kariéru alkoholika, a ještě k tomu kouří, nedbá moc na životosprávu… Ujišťuju vás, že ten na tom je co do kondice mozku mnohem hůř než osmdesátiletý aktivní člověk. Takže je pravda, že hodně si toho, co vede k neutěšenému stavu mozku, lidi způsobují sami.
Zmínil jste, že dědeček luštil křížovky. Copak křížovky můžou opravdu zabránit úpadku mozku?
Ale no tak ty křížovky mě jen tak napadly, křížovky jsou trošku symbol. Ale na aktivaci mozku fungují třeba i šachy, hraní karet, čtení – děda celý život náruživě četl. Prostě všechno, co mozek stimuluje k aktivitě.
Doc. MUDr. VLADIMÍR BENEŠ, PhD.




Napsat komentář