Na čem všem záleží, kdy a jak rychle se nám k stáru začne zhoršovat zrak? Souvisí to s jinými očními vadami, je to dané geneticky, můžeme tomu my sami nějak předcházet?
Příčin zhoršování zraku věkem může být řada. Ať už se jedná o změnu optických vlastností čočky, snižování její elasticity a postupnou ztrátu akomodace (schopnosti zaostřovat) při nástup presbyopie, přes rozvoj šedého zákalu, kdy dochází různými vlivy (věk, úraz, celkové onemocnění apod.) ke kalení nitrooční čočky, po onemocnění sítnice např. věkem podmíněnou makulární degeneraci (změny ve žluté skvrně, lat. macula lutea, oblasti sítnice s nejvyšší hustotou světločivých buněk – poz. red.) s postižením centrálního vidění.
V kolika letech je běžné začít pozorovat zhoršení schopnosti zaostřit na blízko?
Postupnému zhoršování zaostřování na blízko říkáme presbyopie neboli vetchozrakost a začíná se objevovat mezi 40. a 45. rokem.
Je nutné chodit na oční, nebo se dá vetchozrakost v počátcích kompenzovat volně prodejnými brýlemi? Pozorovali jste v období covidu, že lidé odkládali návštěvu odborníka a snažili se problém řešit podobnými mimosystémovými řešeními?
Jsou tací lidé, kteří nástup vetchozrakosti a zhoršené vidění do blízka řeší opravdu pouze volně prodejnými brýlemi. Občas se s takovými lidmi setkáváme, ale nemyslím si, že by období covidu na jejich rozhodnutí, zda si pořídí volně prodejné brýle, nebo brýle od optika, mělo vliv. Obecně bych však doporučila návštěvu očního lékaře s provedením komplexního očního vyšetření a následně předpisu vyhovující brýlové korekce.
Jaké jsou možnosti korigování vetchozrakosti? Musí člověk s jinou oční vadou, který ve středním věku začíná hůře vidět na čtení, střídat několik typů brýlí nebo čoček?
Jestliže člověk dosud žádnou refrakční vadou netrpěl a po 40. roce se mu začíná zhoršovat vidění na blízko, doporučila bych zhotovení optimální brýlové korekce. Pokud si člověk nepřeje nosit brýle či kontaktní čočky, trápí ho zároveň i další přidružená refrakční vada a dovoluje mu to celkový oční nález, lze podstoupit některou z refrakčních operací.
Při jakých problémech s očima bychom měli zpozornět?
Očního lékaře bychom měli navštívit při jakýchkoliv pochybnostech a zvláště pokud máme pocit rozmazaného a zhoršeného vidění, clony, záblesků, jiskření, výpadků zorného pole, plovoucích teček, přetrvávající bolestivosti hlavy v oblasti čela nebo za očima apod.
Jaké jsou nejčastější problémy, které řešíte u pacientů?
Nejčastěji u pacientů řešíme zhoršené vidění do dálky, na střední vzdálenost a blízko, které může být způsobeno celou řadou očních chorob. Od nekorigované refrakční vady přes šedý zákal až po onemocnění sítnice a zrakového nervu.
Má smysl chodit na oční prohlídky preventivně?
Ano, preventivní prohlídka může odhalit i jiná onemocnění, nejenom ta oční. Jak praví známé přísloví, „oko, do duše okno“. I my oftalmologové můžeme na základě očního nálezu vyslovit podezření na závažné systémové onemocnění, například cévní (vysoký krevní tlak), endokrinní (cukrovka, onemocnění štítné žlázy), autoimunitní, revmatologické, hematologické, onkologické (metastázy karcinomů) apod. Pro úspěšnou léčbu těchto chorob je důležitá včasná a dlouhodobá mezioborová spolupráce.
oční lékařka Martina Šajdíková
COOLna 
Napsat komentář