COOLna

Pravda je, že zamlada jsem si pamatovala možná i deset telefonních čísel. Dnes jsem ráda, že znám to svoje. Leniví nám mozek kvůli mobilům?
Je evidentní, že lidi o tyhle schopnosti přijdou, když je nebudou používat. Je to prostě tak zařízené, že co nepoužíváme, o to přijdeme. Moje děti už třeba papírovou mapu vůbec neznají. Kouknou do mobilu a vědí, kudy jít. Ono to přece strašně ulehčuje život. Ale když se dostanete do nějaké svízelné situace, třeba se vám rozbije telefon někde v horách, jste vedle. Pak se ta mapa pořád vyplatí.

Významný německý badatel v oblasti neurovědy Manfred Spitzer o tom, jak nám digitální média mění život, napsal kdysi knihu Digitální demence.
Tak úplně tragicky bych to neviděl. Ale spíš se na ty technologie příliš spoléháme – a to není dobře. Dnešní doba informačních technologií a záplavy informací nás nutí si vybírat jen to, co je podstatné, a hodně zjednodušovat. A samozřejmě třeba chytrý telefon vám život hodně zjednoduší. Když jsem dřív jel na týden na výlet na kole, tak jsem si vzal batoh, do něj dal knížku, mapu, walkmana, foťák… No a dnes mám jen ten telefon, ve kterém je mapa, knížka, rádio i foťák. Takže to je velké ulehčení. Na druhou stranu není špatné si tu starou schopnost zachovat.

My tady třeba máme takový přístroj, jmenuje se navigace, který nám ukáže, kde přesně nádor je. Ale já vždycky před operací říkám mladým doktorům na sále: „Hele, než to znavigujete, namalujte si to, abyste to uměli odměřit i bez navigace. Protože tu navigaci nemusíte mít vždycky k dispozici.“ A zrovna minulý týden se nám to osvědčilo, protože navigace z nějakého důvodu nefungovala. Tak jsme to prostě normálně odměřili a nádor jsme trefili úplně bezpečně. Technologie jsou dobré, ale nesmíme se stát jejich otroky.

Je tedy mozek opravdu něco jako sval, který když nepoužíváte, ochabuje?
Jenže sval když vytrénujete, tak se zvětší. To se vám s mozkem nikdy nestane. Tam leda posílíte stávající spoje nebo dojde k vytvoření spojů nových. Což se samozřejmě využívá například při rehabilitaci. Existuje totiž něco, čemu se říká mozková plasticita, kdy funkci jedné části mozku, která byla poškozena například úrazem, mrtvicí nebo i nějakým operačním zákrokem, může převzít jiná část mozku. Tohle funguje naprosto perfektně u dětí. Čím starší člověk, tím je ale plasticita mozku horší.

Doc. MUDr. Vladimír Beneš, PhD.