COOLna

Myslím si, že navigování paradoxů je absolutní meta-kompetence lídrů. Paradoxy vytvářejí tenzi. Onu tenzi musí být schopen lídr zvládat. Šel bych ještě o kus dál, lídr by měl s paradoxy aktivně pracovat a tenzi využívat, zdravou tenzi vytvářet. Tenze nabízí energii a energie je pro posun dopředu vždy velmi nutná.

11 paradoxů managementu“:

Tady jsou…
1. Být schopen navázat úzký vztah se svými zaměstnanci – a udržovat si náležitý odstup
2. Převzít vedení – a ustoupit do pozadí
3. Ukázat zaměstnanci důvěru – a být si vědom 4. Být
tolerantní – a vědět, jak chcete věci dělat
5. Bát se o své vlastní pole odpovědnosti – a zároveň být loajální k celkovým cílům společnosti
6. Plánovat svůj pracovní den pečlivě – a být flexibilní vůči svému plánování.
7. Vyjadřovat svůj názor – a být diplomatický.
8. Být vizionářský – a stát oběma nohama pevně na zemi.
9. Mířit ke konsenzu, – a umět proříznout.
10. Být dynamický, – ale také přemýšlivý.
11. být sebevědomý, – a pokorný.

Je možné zpomalit a zároveň zrychlit? Ukažme si to na tomto příkladu. Odpověď je pozitivní. Když ve firmě přenastavíte proces rozhodování, který je potom všem jasný a transparentní, jistě potom zrychlíte, ale máte pocit, že jste trochu zpomalili. Platí, jsem rád, když jsem s tebou, ale taky jsem rád, když jsem bez tebe? Platí zcela :).



Proč se k tématu vracím? Za prvé si myslím, že se o něm málo mluví. Od lídrů dostávám často otázky v logice – mám být tvrdší, nebo přátelštější? Ta otázka sama o sobě říká, že tento lídr koncept navigování paradoxů zatím nechápe.

Zajímavé je, že teze LEGO o paradoxech nějak zapadla, protože o ní nevěděl ani můj známý, který pro LEGO dlouho pracoval. Na webu LEGO taky nic nenajdete. Je třeba ji oprášit, protože má v současné době úžasný význam. Hlavní myšlenka zní: není jen jeden způsob vedení!



Téma řeší i PwC. To stáhlo počet paradoxů z 11 na 6, ale princip je stejný. Je tam i jistý překryv. Doporučuji nastudovat obé. PwC mluví 6 lídrech: technicky schopný humanista, globálně přemýšlející lokalista, strategický exekutor, pokorný hrdina, inovátor tradicionalista, politik s integritou.

Abyste se jako lídr skutečně odlišili,

Těchto šest paradoxů je:

Technicky zdatný humanista
Globálně smýšlející lokalista
Strategický vykonavatel
Skromný hrdina
Tradiční inovátor
Vysoce bezúhonný politik
Technicky zdatný humanista
Jak se stáváte stále technicky zdatnějšími a pamatujete si, že organizace jsou řízeny lidmi, pro lidi?

Ve světě, kde pravidla narušení a technologie nahrazují lidskou pracovní sílu, je zásadní rozlišit, co nejlépe dělají lidé oproti tomu, co nejlépe dělají stroje, a jak by tyto dvě věci měly co nejefektivněji spolupracovat a mít co největší dopad.

Paradoxem je , že lidé s technickými dovednostmi si tradičně nevytvářeli dovednosti potřebné k pochopení potřeb lidí nebo k tomu, jak je vést. V důsledku toho mnoho lidí, kteří řídí technologický pokrok, není vybaveno k tomu, aby zvážili lidské důsledky své práce. To platí i obráceně, protože ti, kdo mají odpovědnost za lidi, vždy nechápali, jaký dopad bude mít technologie na jejich podnikání a pracovní sílu; chybějící kritické strategické příležitosti k cestě do budoucnosti. Úlohou lídra je řídit a podporovat úspěch podniku, a přitom nabízet lepší budoucnost pro své lidi. V dnešním kontextu to znamená balancovat být technicky důvtipný se zaměřením na lidskost.

Globálně smýšlející lokalista
Jak se orientujete ve světě, který je stále více globální i lokální?

Během 20. století vyžadovalo zakládání globálních organizací vůdčí osobnosti, aby procházeli mezikulturními vztahy a vedli geograficky rozdělenou pracovní sílu, což se jim podařilo zavedením svého kulturního modelu: anglo-amerického nebo leninského. Od té doby se svět začal lámat podle zásadních rozdílů v tom, jak by měla fungovat politická ekonomie, díky čemuž je vnucování jednoho organizačního modelu neúčinnou metodou globálního vedení. K tomu bude mnoho problémů řízeno nejúčinněji na úrovni komunity, což znamená, že důležitost místního začlenění a pochopení nuancí podnikání v konkrétní lokalitě je důležitější než kdy jindy.

Paradoxem je potřeba být hluboce zakořeněn v místním trhu a zároveň hladce propojen po celém světě. To vyžaduje, aby vůdce byl agnostik ohledně systému přesvědčení a struktury trhu a aby byl nenasytným studentem světa. Vyžaduje to někoho, kdo je schopen rozpoznat své předsudky vyplývající z objektivu, kterým se dívá na svět, a naučit se, jak co nejefektivněji fungovat v jakékoli lokalitě, aniž by ztratil svou integritu nebo ohrozil úspěch jiného trhu, na kterém chtějí působit. Vyžaduje to také dovednost přimět svět čelit výzvám, které jsou jak lokální, tak globální. Být schopen využít sílu organizace v jejím největším smyslu k dosažení významného a cílevědomého pokroku na neznámých místech. To vyžaduje globální i místní připojení,

Strategický vykonavatel
Jak efektivně pracovat a zároveň být vysoce strategický?

Megatrendy a PwC’s ADAPT kladou na talíře lídrům řadu naléhavých problémů a vyvíjejí na ně tlak, aby je okamžitě vyřešili ve snaze obnovit pocit stability. Schopnost vykonávat v tomto prostředí je těžší a důležitější. Odpovědností lídra je však také dívat se do budoucnosti a činit rozhodnutí již dnes, která vyřeší bezprostřední problém a připraví nás na budoucnost. To vyžaduje strategické myšlení a schopnost vyslýchat, kam se svět ubírá. Úspěch každé strategie spočívá v jejím provedení, ale strategii je třeba nejprve vymyslet a dynamicky upravit podle toho, jak se svět mění, zatímco je řízena její realizace.

Paradoxem ježe lidé obvykle inklinují ke strategii nebo provedení. Nejúčinnějším přístupem je využít příležitosti dnešních výzev k nastavení organizací tak, aby byly v budoucnu úspěšné. K tomu je třeba, aby vedoucí formuloval strategii, porozuměl tomu, jak se musí vyvíjet, a provedl ji s ohledem na okamžitou potřebu i měnící se budoucnost. Provádění bez strategie vytváří vyšší pravděpodobnost ještě výraznější krize v budoucnu a nutnost řešit naléhavé záležitosti ještě intenzivněji. Je však také nevhodné trávit neúměrně mnoho času přemýšlením o budoucnosti a promeškat nutnost exekuce hned. Nejlepší lídři najdou způsob, jak si udělat čas, aby byli strategičtí, přenesou budoucnost do přítomnosti, aby vyřešili dnešní problémy s ohledem na zítřek, a dokážou to udělat.

Skromný hrdina
Jak můžete mít sebevědomí jednat v nejistém světě a pokoru rozpoznat, kdy se mýlíte?

Vzhledem k množství rychle se měnících proměnných v dnešním světě je většina našich rozhodnutí pravděpodobně chybná. Když si to uvědomíte, je neuvěřitelně obtížné jednat, zvláště pro ty ve vedoucí pozici, u kterých ostatní hledají směr a bezpečí. Rychlost změn vyžaduje lídry, kteří se dokážou rozhodnout a jednat, ale zároveň mají pokoru rozpoznat hranice svých schopností, odvahu přiznat své chyby a požadují totéž od ostatních.

Paradoxem ježe lídři více než kdy jindy cítí, že se potřebují chovat jako hrdinové – vyzařují důvěru v těchto úzkostných časech. Ale mít sebevědomí není totéž jako arogance předpokládat pravdu nebo neochota změnit kurz, když se objeví nepřekonatelné problémy. Vedení v tomto kontextu vyžaduje schopnost přijímat rady z mnoha stran, požádat o pomoc, když je to potřeba, a rozhodovat se na základě různých vstupů. Lídři potřebují hlubokou osobní odolnost, aby uznali, kdy se mýlí, dovolili ostatním dělat chyby a podporovali důvěru v celé organizaci, aby stimulovali pokračující úspěch. Aby naši lídři byli schopni činit chytrá, včasná rozhodnutí a procházet neúspěchy, to jsou kritické protichůdné vlastnosti, které naši lídři potřebují mít, a tím umožní lidem zažít své vůdce jako lidi.

Tradiční inovátor
Jak využíváte minulost k tomu, abyste nasměrovali svůj budoucí úspěch a zároveň vytvořili kulturu, která umožňuje inovace, neúspěch, učení a růst?

Chcete-li uspět v dnešním světě, inovace je nesmlouvavá. Lídři musí zajistit pokrok vytvořením kultury, která povede jejich organizaci do nových oblastí, technologií, metod, produktů a služeb. Zároveň musí každý lídr porozumět tomu, proč jeho organizace existuje – jaký mandát jeho přítomnost naplňuje a co ho činí úspěšným – aby mohl vést svá rozhodnutí. Lídři čelí mnoha naléhavým výzvám a kromě pohledu do minulosti, aby řídili svůj růst, musí být také ochotni zkoušet nové věci a být spokojeni s neúspěchem; vést svou organizaci k tomu, aby dělala totéž.

Paradoxem ježe je lákavé pokračovat ve věcech, které děláte opravdu dobře, a snadno propásnout příležitosti, které vám zajistí, že zůstanete relevantní. Vyžaduje to schopnost respektovat minulost a rozhodnout se, co je třeba přinést do budoucnosti, a zároveň mít odvahu zkoušet nové věci a posouvat nové hranice. Udělat to tváří v tvář neúspěchu (protože víme, že inovace často selžou), vyžaduje odvahu. Napětí se zvyšuje s rostoucí potřebou rychlých změn as množstvím naléhavých problémů, které je třeba řešit současně. Kromě toho jsou inovace příliš často považovány za zcela experiment na zelené louce, spíše než za něco, co je inkrementální a staví na tom, co již existuje. Musí být obojí a nejlepší lídři definují, kdy zachovat minulost při přesunu do budoucnosti a kdy tvořit zcela svěží.

Vysoce bezúhonný politik
Jak se orientujete v politice, aby se věci staly a zachovaly si svůj charakter?

Problémy, kterým náš svět čelí, jsou stále složitější a vzájemně závislé, což znamená, že řešení závisí na mnohem širším okruhu zúčastněných stran s řadou legitimních úhlů pohledu, různých úvah a základních předpokladů. Aby bylo možné v tomto kontextu řídit, očekává se, že vůdci získají podporu, vyjednávají, vytvářejí koalice, předvídají protiakce a překonávají odpor. S více stranami u stolu se politické kompetence stávají důležitějšími než kdykoli předtím.

Paradoxem je , že v hluboce politickém prostředí mohou lidé ztratit svou integritu. Mnoho času tráví uspokojováním potřeb ostatních lidí a řízením politiky uskutečňování plánů. Kromě toho je řízení změn pro dnešní vůdce neustálým stavem bytí, ale změna ovlivňuje stávající rovnováhu sil a vytváří scénář, ve kterém mají některé strany pocit, že prohrávají. Aby byli všichni lidé zapojeni do optimálního výsledku pro organizaci v době změn, je integrita lídra ještě důležitější – lidé nebudou následovat někoho, komu nedůvěřují. Pracujte na sladění politických požadavků při zachování integrity, protože bez relativního konsensu a integrity je nemožné vést.

Aby lídr něčeho dosáhl, nemusí být jen super smart jerk, kterému je stále odpouštěno, že je lidské hovado se slovy: „Ale on by jinak firmu s valuací XBn dolarů nepostavil.“ Já si myslím, že ano. A to v případě, kdyby s paradoxy pracovat uměl. Disclaimer: To vše platí, pokud daná osoba (a mám jednu před očima) není patologický psychopat.



Zapracujte tedy na svých paradoxech. Nebojte se tenze, kterou přinášejí. Už prostě nemůžeme být jen tohle nebo tohle. Musíme (měli bychom) zapojovat pomyslně jak levou, tak i pravou hemisféru a být tohle i tohle. To vše se přeneseně týká rovněž týmů a firem.