COOLna

Osm smrtelných hříchů sepsal rakouský zoolog a nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz v roce 1973.
Původně šlo o dar k sedmdesátým narozeninám jeho přítele Eduarda Baumgartena. Dnes můžeme
na toto dílo pohlížet jako na jedno z prvních varování před změnou klimatu. Oněmi osmi hříchy se myslí: přelidnění Země, ničení životního prostředí, závod člověka se sebou samým, ztráta schopnosti prožívat city, genetický úpadek, rozchod s tradicí, rostoucí poddajnost lidstva vůči doktrínám a jaderné zbrojení. Některá z témat jsou dnes ještě palčivější. Zejména kapitoly o genetickém úpadku
a rozchodu s tradicí však působí až úsměvně, jako vyrovnávání se stárnoucího autora se studentskými revoltami šedesátých let. V kapitole o hříchu ničení životního prostředí však Lorenz předvídavě kritizuje
lidstvo, které má podle něj pocit, že „příroda je nevyčerpatelná“, a „ohrožuje samo sebe ekologickým
zruinováním“. V další kapitole autor varuje před zrychlováním života, které smazává skutečnou realitu a odvádí člověka od možnosti být sám se sebou. Brojí
proti změkčilosti, kterou přisuzuje zejména západní společnosti. Neschopnost vydržet bolest nebo snést i malé nepohodlí podle Lorenze znevýhodňuje obyvatele Západu před těmi z Východu. Mluví ale také o zotročování lidí nákupy na splátky a o plýtvání
západní společnosti.