COOLna

Jeden z tuzemských průkopníků a zakladatelů skupiny Czech Workout Ladislav Přidal na fenomén venkovního posilování narazil v osmnácti letech. V té době byl hodně hubený, při výšce 180 centimetrů vážil kolem 58 kilo.

„Hrál jsem počítačové hry a jedl samé sladkosti nebo chipsy. Když už jsem byl vším znuděný, zaujalo mě na YouTube video, kde se Afroameričan přitahoval na hrazdě v parku a měl nádherně vypracovanou postavu. Nevěřil jsem, že to není z posilovny,“ popisuje prvotní impulz.

Zaujalo jej to natolik, že ještě ten samý den si do pokoje koupil hrazdu mezi dveře a začal podle videí z účtu Hannibal for King cvičit.

Ke kalistenice neboli posilování s vlastní vahou, které je pro workout stěžejní, tou dobou v Česku nebylo mnoho informací. Asi po roce se Přidal seznámil se současným velkým kamarádem, který si říká XiOne, znal stejné workoutové skupiny a byl pro věc podobně zapálený. Společně pak začali natáčet tréninková videa na YouTube.

„Naše video Calisthenic fitness from the streets z roku 2012 proletělo světem a ke dnešnímu dni má k pěti milionům zhlédnutí. Také díky němu jsme dostali pozvání do New Yorku, takže jsme se sbalili a letěli do Ameriky,“ popisuje Přidal.

Zamířili do černošských čtvrtí na tehdy devátý ročník nejstarší workoutové freestyle soutěže, a to jako jediní z Evropy.

Zacvičili si také se svým vzorem Hannibalem.

„Dvakrát týdně dělám vršek a střed těla, jednou nohy a dvakrát bojový sport K1, který je podobný kickboxu. Dřív trval můj workoutový trénink klidně i tři hodiny, dělal jsem stovky i tisíc opakování a hlava chtěla víc, než bylo tělo schopné zvládnout,“ přibližuje, proč je třeba ve všem nalézt zdravou míru. Nyní žádný z jeho tréninků netrvá déle než 60 až 70 minut.

„Jsou o to intenzivnější. Dělám kratší pauzy a jsem stejně vyšťavený, ale tělo se to lépe naučí. Je potřeba tělo učit, a ne mučit,“ oznamuje Přidal s tím, že trénink by měl být za odměnu, ne vynucený.

Nejde však jen o správnou techniku cvičení, důležitá je také strava. „Nedá se to dělit na poměry. Cvičení i jídlo mají obě stoprocentní důležitost, obojí hraje dohromady, aby byl výsledek co nejlepší. Lidé hledají zázrak a chtějí jednoznačnou odpověď co jíst a nejíst, ale každý je individuální, musí to vyzkoušet a tak trochu na to přijít sám,“ odhaluje, proč když někomu radí s jídelníčkem, nikdy neříká konkrétní doporučenou potravinu ani množství.

„Důležité je, aby člověk pochopil princip stravování. Někdo tvrdí, že je dobrý přerušovaný půst a dvě jídla denně, mně vyhovují malé porce víckrát denně, mám svačiny, někdy i druhou večeři. Pokud chce člověk budovat nejen postavu, ale i zdraví, které je důležitější, musí se naučit zdravě jíst,“ zdůrazňuje.

Workout ho tak i po letech baví a rozhodně není jednotvárný. „Existuje spousta systémů, setů nebo sestavy. Můžu si přidat váhu na opasek, dělat lehčí a těžší cviky. Hledám třeba výzvy, kdy je cílem odjet sety za určitý čas. Rozhodně to není jako v posilovně,“ tvrdí.