COOLna

Z nevinné vločky vzniká lavina. Musí. Protože musíme lhát jiným i sobě. Nejsme nic více než lháři. Kdo by chtěl s lhářem žít? A my s ním musíme žít. Dennodenně. Permanentně. Se svým svědomím.

Lží chráníme své křehké ego. O nic víc nejde. Jsme jen tak zbabělí, že neumíme nést následky činů, za které jsme odpovědní. Co kdybychom to zkusili z jiného konce? Přestaňme být alibističtí. Přijměme osobní odpovědnost za to, co jsme kdy udělali špatně. Pokud víme, že některé naše činy nebo slova zranily člověka, na kterém nám ve skrytu záleží, přiznejme své chyby a čelme realitě – vyhodnocení našich činů. Udělejme to ne kvůli druhému, ale kvůli sobě. Zasloužíme si vidět druhého se zlomeným srdcem, povodeň jeho slz. Jestli máme duši, ten strašlivý obraz si zapamatujeme na celý život.

Omluva je nejlepší lepidlo, které drží dlouhodobý vztah. Možná na to, co jsme druhému způsobili, už nebude stačit, ale v takovém případě je to dobře pro oba. Pomůžeme tím druhému, aby si našel lepšího partnera, a pomůžeme tím sobě, abychom konečně začali být co k čemu. A chovat se tak, abychom se jednou nemuseli stydět za pravdu.

Každý chybuje. Buďme tedy upřímní. I v omluvách. Říkejme to, co děláme, a dělejme to, co říkáme. Nikdy nedegradujme svou omluvu výmluvou. Výmluvy nejsou omluvy. Prostě jsme to udělali. Basta. Nedodávejme víc. A teď se ukáže, jaký je náš partner. Dokáže nás v těžké chvíli podpořit? Dokáže na nás přesto najít to dobré? Dokáže překonat problémy a najít s námi společné řešení, jak jít dál?