COOLna

….dědictví času a kultury…


Mlčící loď

pomalu pokládáš všechny listy
zpátky na jejich místa
roztéká se obloha

rozednívá se a za obzorem
blikají nafouknuté balóny přání
na dálku nepoznáme jestli mají posádku
nebo jsou to jen pastelové dětské hračky

krok po vodě tě oděje do bavlny
a do tvého dechu tříštícího se
o zpětné vlny a tři haléře

když jsi mě líbal a otázky
tvého jazyka rovnaly podnětné okolnosti
doteky hřejivých částí těla
proplést se větvemi s kyselým cukrem
pak pomalu nanáším cesty přes bažiny
protahující se rozhřešení pod peřinou zkoušíš
zmást a růže mají dlouhé konečky
nehty bych si ráda pomazala medem
než ti jimi sejmu další křeče a měkké lapání po dechu
svíčky a jejich plameny krouží mlčení tvých očí

proč se všechno spojuje slévá
chvění ve větru tak nemám

noc stáhla svá nenasytná křídla
stočil ses mi na klíně
celý zástup duchů zpíval
kantátu o těhotenství vzdáleného měsíce
nemáme na další svlečené připomínky
hloubající v zákoutích mechu
daří se mi usínat bez
pohybu další jen vykreslí tvůj zdrcující stín

v téhle době hodně zoufale
potřebuju tvoji péči
abys mě mohl vštěpovat a snášet
a tak pořád dokola dokud
se moje tělo nepodvolí
neskočím z útesu a neskončím
ve tvé mlčící lodi

Magdalena Šipka



krematorium