COOLna

Německý psycholog Matthias Brandt z Duisbursko-essenské univerzity upozorňuje na stránkách vědeckého časopisu Science na odvrácenou tvář internetu. Jako příklad uvádí mladé lidi, kteří tráví celé dny a noci hraním počítačových her, a přitom skoro nespí, pořádně nejedí a nepijí.

Problémové užívání internetu hrozí podle Brandta přednostně u online aplikací, které přinášejí uživatelům určitou formu uspokojení nebo naopak zahánějí negativní nálady. Jejich zrádnost spočívá v tom, že mohou na lidský mozek působit podobně jako návykové látky – drogy nebo alkohol.

Odhaduje se, že se problémové užívání internetu týká asi sedmi procent obyvatelstva, přičemž tři procenta lidí propadají závislosti na počítačových hrách. Následky jsou dobře známé. Lidé přestávají zvládat školní nebo pracovní povinnosti, opouštějí dosavadní záliby a výrazně redukují své společenské kontakty. Jak ale Matthias Brandt přiznává, není zatím úplně jasné, proč jsou některé online aktivity spojeny se zvýšeným rizikem vzniku závislosti a proč jim propadají jen někteří lidé.

Podle Matthiase Brandta aktivují některé internetové aplikace v lidském mozku podobné procesy, jaké se spouštějí při aktivitách důležitých pro přežití. K těm patří třeba sex, uspokojení základních životních potřeb, ale i společenské kontakty nebo objevování nových věcí.

Všechny tyto aktivity v nás vyvolávají příjemné pocity a jsme k nim proto přitahováni. Online aktivity mohou v mozku zároveň aktivovat procesy, které odsouvají na vedlejší kolej negativní emoce. Také tento mechanismus stojí v pozadí závislosti na návykových látkách. Příkladem může být nadměrná konzumace alkoholu ve snaze vyhnout se stresu.

Závislost na internetu se projevuje ve dvou fázích. V první se člověk při internetových aktivitách cítí lépe. To však může později přerůst do stadia, kdy už se nutkání k dané online aktivitě projevuje s takovou silou, že se bez ní člověk cítí mizerně. Pak se dostavuje pocit, že na internetu musí být. V obou případech je podle Brandta závislost důsledkem narušení rovnováhy v mozku. Na jedné straně nadměrně zesílí nutkání k internetovým aktivitám a na druhé straně nebezpečně zeslábne sebekontrola, která nás před závislostí chrání.

„Závislost na online aktivitách není otázkou volby jednotlivce,“ konstatuje Matthias Brandt ve své analýze. „Je to důsledek problémů se schopností činit správná rozhodnutí a se schopností omezit chování, jež s sebou nese příjemné pocity.“

Málo je rovněž známo, nakolik se návyk na internet liší od jiných závislostí. Zdá se, že internetové aplikace, na nichž si lidé snáze vytvoří návyk, s sebou nesou něco jako „pocit výhry“. Ten se u lidí závislých na internetových nákupech dostaví, když najdou lákavou nabídku zboží. Podobně je na tom člověk závislý na sociálních sítích, když se mu u jeho příspěvků hromadí „lajky“. Rizikové internetové aplikace jsou cíleně vytvářeny tak, aby se na ně uživatel neustále vracel.

Internetová závislost představuje závažný celospolečenský problém, jehož kořeny zůstávají stále do značné míry nejasné. „Stále nevíme, zda je návyk na internetové aktivity výsledkem celkové tendence lidí ke vzniku závislostí, nebo zda internetové prostředí vytváří pro vznik závislosti příhodnější podmínky,“ konstatuje Matthias Brandt.