COOLna

Mokřady patří celosvětově k nejohroženějším biotopům. Mnoho z nich bylo v minulosti poškozeno, odvodněno nebo zcela zničeno. Hlavní příčiny jsou přeměna mokřadů na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžba rašeliny. Odhaduje se, že od počátku existence lidstva zanikla zhruba polovina původních mokřadů. A v Česku jen za posledních sto let klesla rozloha niv a mokřadů o 80 procent.

„Kvůli melioracím, odvodňování mokřadů, rozorávání mezí a podobně ztratila krajina schopnost zadržovat vodu. Hrozí nám tak extrémní sucha či povodně,“ varuje tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová.

Zamokřená území totiž fungují jako houba. Když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. Podílejí se tak na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší a jsou i zdrojem potravy.

Rašeliniště jsou pak významným úložištěm uhlíku, a proto je význam mokřadů i ve zmírňování klimatických změn. V neposlední řadě jsou mokřady centry biodiverzity, protože jsou domovem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. „Z pohledu lidstva jde o nejefektivnější čistírny povrchových vod posilující vody podzemní, zásobárny a rezervoáry milionů kubíků vody, obří klimatizace a osvěžovače vzduchu,“ vysvětlila Berdychová.