COOLna

Pokud se podíváte trochu detailněji na druhou polovinu minulého století a jeho poválečnou historii, najdete hned několik unikátních výtvarných stylů, které většinou dělí cca 20 let. Na to samozřejmě reagovaly i styly značek, a zrodily se tak ikonické vizuály.

Ale tento kreativní kolotoč se jako by zdrhl na začátku nového milénia. Sice se pořád točí, ale jen střídá napodobování předchozích etap. „Lidé mají omezenou schopnost přijmout změny, podivnosti a nespokojenost, a právě teď jsme na maximu,“ napsal před deseti lety Anderson. A to samé můžeme říci i o dekádu později.

A pokud k tomu doplníte fakt od spisovatele Richarda Dawkinse, který citoval i Jeff Bezos, že bez námahy všechno živé nakonec splyne se svým okolím a přestane existovat jako autonomní bytost, máte solidní filozofický základ pro to, co se děje. Nejen v kulturním prostředí…

Slovo blanding poté odkazuje na vyhlazování, zmírňování rozdílů – splynutí. A tady do hry vstupuje distinctivness = schopnost rozlišení, a především práce Jenni Romaniuk z Ehrenberg-Bass institutu.

Posledních 10 let je blanding spjat především s vizuální identitou. Mnoho nejen korporátních identit v poslední dekádě odhazuje opulentnost a stále více se dostává do moře unifikovanosti. Někteří to obhajují e-commerce. Jejich loga prý nejsou vhodná pro malé displeje mobilních telefonů.

A pokud je na vás můj základ moc filozofický, mám pro vás poněkud praktičtější vysvětlení: s růstem přichází i strach, že neseženete další zákazníky. Tak je snazší se přizpůsobit většině = splynout s davem a zajistit si prakticky neomezený přísun dalších kupujících.