COOLna

Za prvé pojďme k fyzické stránce. Vaše tělo je naučené reagovat na fyzické podněty. Tomu, co zažívá zvenčí, se uvnitř okamžitě přizpůsobuje. Jestliže jste milováni – fyzicky objímáni či líbáni, Váš organismus okamžitě uvolňuje více oxytocinu. To je hormon lásky a bezpečí. Působí ihned a přímo proti stresovému hormonu kortizolu. Zkrátka: Jakmile Vás někdo ochraňuje, necítíte se už tolik ohroženi, ba dokonce více splýváte s tím druhým. Jako by Vás objímací paží vstřebal do sebe. Jako byste se stali jeho součástí. Součástí jeho ochranného brnění.

Za druhé pojďme k emocionální stránce. Uvedený oxytocin způsobuje, že se okamžitě cítíte lépe, šťastněji, ale také hodnotněji. Toto slovo je velmi důležité. Podle řady psychologických studií potřebují ženy líbání daleko víc než muži. Ženy se totiž častěji než muži potýkají s nedostatkem sebevědomí. Z toho také plyne, že bytost, jež o sobě ví, že je dostatečně atraktivní, nepotřebuje polibky tolik jako jiná bytost, která o své přitažlivosti pochybuje nebo má nízké sebevědomí. A pozor! Mysl polibky vůbec nespojuje jenom s ložnicí – se sexem, líbání může z pohledu sebevědomí pomoci člověku v každodenním životě. Ano, polibkem můžete změnit celkové sebevědomí člověka – i pro jeho sílu, víru, úspěch v pracovních vztazích. Ale aby bylo jasno, nemluvím o JAKÉMKOLI polibku.

Spousta párů, jak možná sami víte, se líbá jakoby za běhu. Čau, ať se Ti v práci daří, tady máš svačinu, pusu a utíkej. Takový letmý a víceméně formální polibek neznamená o mnoho víc než dopití kafe na prahu bytu nebo zapnutí mobilu ve výtahu cestou na ulici. Jen návyk, rutina, nic víc. Avšak upřímný, milující polibek dokáže fyzično i emočno ovlivnit fatálně. Jak?

Ti, kdo se vroucně líbají každý den, žijí v průměru o pět let déle než ti, kteří se oslintají halabala nebo se nelíbají vůbec. Víte, čím je vytvořen takový rozdíl?
Srdeční tep člověka se při vášnivém polibku zvýší na více než 100 tepů za minutu, což je jako zacvičit si.
Zvýšený proud krve se následně odrazí mimo jiné v tváři. Zlepší se prokrvení, ubude různých skvrn, kožních problémů, dermatitid. A to není jediný vizuální benefit.
Skutečně vášnivý polibek dokáže zapojit až 29 svalů v obličeji, což při pravidelném opakování pomáhá redukovat vrásky. (Slyšeli jste o obličejové józe?)
Rty samotné jsou navíc citlivější i než špička lidského prstu, a když se vroucně líbáte, můžete tím stimulovat všechny důležité nervy v těle. Ano, tak moc záleží tělu na podnětu získaném z líbání! Tak moc rozšiřuje tuto informaci!
Všechno výše uvedené, včetně oxytocinu, způsobuje, že si líbání podvědomě spojujeme s něčím příjemným. Chceme TO, využíváme každou příležitost, abychom si to osvěžili. A vůbec si to nemusíme uvědomovat. Jeden takový instinkt: Držíme-li v náruči své malé roztomilé dítě, obvykle se neudržíme, chceme ho obejmout, zmáčknout, políbit, jsme šťastní. Není to vůle, je to pud, hluboko zakořeněný – mít koho líbat totiž znamená nebýt sám. Ale abychom si rozuměli: Ne fyzicky sám, ale nebýt emočně sám. Můžete totiž s někým například sedět u kávy, tedy nebýt fyzicky sami, ale můžete v tu chvíli být naprosto emočně sami, protože Vám citelně chybí někdo na hlubší úrovni než ten, kdo s Vámi jenom pije kávu…

Vaše podvědomí totiž ví, že čím víc se s někým budete krásně líbat, tím bližší se navzájem budete cítit. Vaše podvědomí ví, že líbání posiluje pouto a člověk se necítí sám. Že když jste smutní, stačí jen potkat něčí vstřícné rty, políbit se a Váš mozek se ihned aktivuje a uvolní hormony, které Vám pomohou záhy se cítit lépe. To už není jen oxytocin, ale taky serotonin nebo dopamin. Tedy: Není to už jen o srdci, ale o tajemných místech zasutých hluboko ve Vaší mysli, jimž se říká centrum potěšení nebo centrum odměny. Čím více a častěji zapojujete tahle místa, tím spíše se blížíte prožitku narkomana, kokainisty – chcete té energie víc, protože Vaše podvědomí ví, že mozek potom reaguje ve směru potěšení a odměny.

Už jsme si řekli, že milující polibek podporuje splynutí dvou lidí. Neřekli jsme si ale JAKÉ splynutí. Není to jen splynutí dvou srdcí, i dvou mozků. Jak vědci zjistili, když se s někým vroucně líbáte, synchronizuje to mezimozkové spojení. Ostatně, jistě jste to už cítili: Po příjemném polibku, když rozpojíte rty, máte jiný pocit, než když jste se k těm protějším rtům poprvé přimkli: Můžete mít pocit, že ten druhý už není cizí člověk, že je někdo víc – že je to partner. A to všechno proto, že intimní polibek, potažmo mezimozkové spojení, vytváří hlubší soulad. Fyzický i emoční. Ano, někomu to vydrží jen tu chvíli. Po chvilce jako by zapomněl, nebo si rozumem vsugeruje, že to byl jen „mámení“ a „nesmí na druhého tolik myslet“. A to samé, vedle polibku, dokáže způsobit třeba letmé pohlazení tváře.

Proto tak někdy zní doporučení manželských poradců v situacích, když se dva partneři navzájem vzdalují: Líbejte se každý den. Poslechnete-li, zpočátku to asi bude nijaké a budete váhat, jestli v poněkud vynucených polibcích pokračovat. Ale když to nevzdáte, postupně obnovíte pouto, které mezi Vámi bylo. Protože ani fyzično, ani emočno, ani duchovno nelze oklamat.