Podle první knihy Mojžíšovy zplodil Adam ve 130 letech syna a žil 930 roků. Potom ho ještě překonal jeho prapotomek Metuzalém, o kterém se v bibli píše, že zemřel, když mu bylo 969 let.
Bible však byla napsána před tím, než se narodil Charles Darwin. Nepočítala s evolucí, která tak dlouhý věk nepreferuje. Pro ni není dlouhověkost cílem. V evoluci je smrt člověka vlastně zanedbatelná epizoda. Cílem je jeho schopnost zplodit potomky a zajistit jim přežití.
Informace, jak dlouho bude člověk žít, je zapsána v jeho genomu a je určena především k tomu, aby poskytovala nejlepší podmínky pro přežití druhu, ne pro přežití jednotlivce.
Představa, že se lidský věk posune už v příštích desetiletích kamsi za stěnu smrti je tak mimo realitu. Byl by však tak dlouhý život pro člověka vůbec snesitelný?
Karel Čapek ve hře Věc Makropulos líčí osud elixíru dlouhověkosti. Namíchal ho lékař císaře Rudolfa II. a vyzkoušel na své dceři. Hra končí ve dvacátém století poznáním, že život dlouhý 300 let je vlastně nelidský a vede k nesnesitelné nudě. Recept na zázračný elixír tak shoří v plamenech…
COOLna 
Napsat komentář