COOLna

Na výsluhy mají ze zákona nárok bývalí příslušníci policejního sboru (obecně všichni členové bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru) a jejich výše záleží na počtu odsloužených let.

Hlavní podmínkou je služba v trvání nejméně 15 let, nárok nemají jen ti, kteří sbor opustili kvůli spáchání úmyslného trestného činu. Výsluhy jsou součástí takzvaných mandatorních – povinných – výdajů státu, které stále rostou.

Podle ministerstva financí všechny mandatorní a kvazimandatorní výdaje (výdaje, které je stát povinen platit na základě zákonů či smluv a jiných závazků) v letošním roce představují bezmála tři čtvrtiny všech výdajů státu, přesně 73,4 %. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2022 poprvé v součtu přesáhly bilion korun.

Údaje o nákladech na výsluhy u Policie ČR si vyžádala nezisková organizace Kverulant.org na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Z dat poskytnutých ministerstvem vnitra plyne, že od roku 2019 do konce roku 2023 bylo (a v měsíci prosinci ještě vyplaceno bude) na výsluhách vyplaceno celkem 26,7 miliardy korun.

Zatímco v roce 2019 stačily na vyplácení výsluh pro 24 254 bývalých policistů jen čtyři miliardy korun, v roce 2023 už vnitro muselo vydat 6,3 miliardy a do konce roku tato částka vystoupá na 7,2 miliardy korun. Nárok na výsluhy má už 31 138 bývalých policistů.

Nárok na výsluhový příspěvek činí – při splnění základní patnáctileté podmínky – při odchodu do civilu dvacet procent měsíčního příjmu.

„Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné patnáctileté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí. S každým dalším rokem ve službě, nad limit 15 let, pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy,“ vysvětluje ředitel watchdogové organizace Kverulant.org Vojtěch Razima.

Upozorňuje i na to, že například sousední Slovensko sice renty počítá podobně, nárok ale začíná až po 25 letech služby. A třeba ve Velké Británii se systém v roce 2015 změnil tak, že výsluha se začíná pobírat až od 60 let věku. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.

Kverulant se ve své žádosti ptal i na nejvyšší dosažené výsluhy. Ve třech čtvrtletích roku 2023 bylo vyplaceno na deseti nejvyšších výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům policie celkem 7 754 113 korun. To odpovídá průměrné částce 86 157 korun čistého měsíčně. Takto vysoké výsluhy zpravidla náleží generálům ve výslužbě.

„Vadí nám, že řada z v nich vedle této státní renty bere od státu další peníze. Ať už v různých zaměstnáních či trafikách. Chtěli bychom, aby se to změnilo,“ říká Vojtěch Razima.

Za příklad dává bývalého policejního prezidenta a donedávna velvyslance na Slovensku Tomáše Tuhého: „K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty v případě Slovenska v roce 2022 činily 9685 eur tedy přibližně 225 tisíc měsíčně. Potrženo sečteno, Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.“

Razima kritizuje i běžnou praxi, kdy řada zaměstnanců státu sice odchází s výsluhou ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských zaměstnanců a pobírá tak od státu nadále příjem.

„Jsme přesvědčeni, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nebo kteří se věnují lobbingu, nemají mít na výsluhy nárok. V pondělí 31. července 2023 jsem k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce,“ říká Razima.

Hlídací pes