COOLna

Do špitálu sice přijel se zlomenou páteří, čtvrt roku ale nakonec strávil v izolaci infekčního oddělení. Během pobytu na lůžku se totiž nakazil superodolnou nemocniční bakterií, na kterou už nezabírají žádná běžná antibiotika. „Lékaři mi jich pouštěli do žil obrovské množství, infekce se přesto vracela,“ vzpomíná na svou pět let starou hospitalizaci šestatřicetiletý Dušan Pokorný.

Se záněty, které na léčbu reagují stále slaběji, se potýká dodnes. Podobně jsou na tom i desítky dalších lidí. Podle Státního zdravotního ústavu odolnost některých patogenů sílí, což si vybírá krutou daň. „Až pět set lidí ročně na takzvané multirezistentní bakterie umírá,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Žemličková.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka tady přitom doposud nebyly medikamenty, které by fatálnímu konci těchto případů zabránily. „Speciální antibiotika na multirezistentní bakterie sice existují, jejich dodávky do tuzemska jsou ale velmi omezené,“ říká. Český trh je totiž podle něj pro výrobce příliš malý, takže většina z nich sem své moderní léky ani nezkouší registrovat. To by se ale mělo změnit.

„Vzhledem k tomu, že se případy superodolných bakterií začínají nebezpečně množit a na řadu antibiotik je rezistentní i původce současného zápalu plic z Číny, domluvili jsme dodávky těchto speciálních léků alespoň přes evropský Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví,“ řekl Dvořáček.

V praxi to podle něj znamená, že evropský úřad nakoupí speciální antibiotika pro všechny země dohromady a potom je podle potřeby rozdělí. „Dostanou se k nim proto i velmi malé trhy, jež jsou nyní výrobci přehlížené,“ potvrdila i evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidisová.

Léky se pak budou podle Dvořáčka do špitálů rozvážet vždy na objednávku a pacienti by je měli dostat nejpozději do 24 hodin. „Nemocnice samozřejmě zaplatí jen takové, které spotřebují,“ dodal. Léků, jež budou sloužit jako poslední záchrana pro pacienty, u nichž všechny předchozí pokusy selhaly, je podle něj 15. Do Česka by měly začít proudit do půl roku.

Nemocniční lékaři, kteří se s pacienty nakaženými superodolnými bakteriemi potýkají, už dodávky nových přípravků netrpělivě vyhlížejí. Některé z patogenů už jsou totiž podle nich nemocničním prostředím tak „vycvičené“, že infekce skutečně nelze běžnými antibiotiky potlačit.

„Obávané jsou v tomto ohledu třeba klebsiely, což jsou tyčinkové bakterie způsobující záněty močových cest, zápaly plic nebo sepse. Nebezpečný je rovněž zlatý stafylokok, který může v případě závažnějších komplikací zapříčinit i trvalé poškození srdce, ledvin, jater, střev a mozku,“ přibližuje epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Podle jeho kolegyně Hany Bláhové z pražské Bulovky jsou lékaři obezřetní také vůči kokobacilu Haemophilus influenzae, jenž mívá na svědomí těžké záněty mozkových blan nebo osrdečníku.

Mikrobioložka Václava Adámková z Všeobecné fakultní nemocnice zase připomíná acinetobakterie, které už opravdu odolávají všem obvykle podávaným antibiotikům. „Možnosti léčby jsou proto velmi omezené,“ říká primářka oddělení klinické mikrobiologie.

Třeba ventilátorovou pneumonii, což je zápal plic „získaný“ při napojení na dýchací přístroj, nepřežije podle někdejšího šéfa Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Vlastimila Jindráka dokonce třetina lidí. Akutnímu průjmu, který způsobila bakterie Clostridium difficile, podlehne sedm procent hospitalizovaných pacientů. A infekce močového ústrojí mají na svědomí dvě procenta úmrtí.

Vedle zmařených životů pak špitály sčítají i dopady finanční. Péče o pacienty, které napadne multirezistentní bakterie, je totiž stojí i miliardy korun – lidé kvůli tomu zůstávají déle na lůžku a spotřebují daleko víc zdravotnického materiálu. „Bylo vyčísleno, že nemocniční pneumonie prodlouží hospitalizaci pacientů v průměru o sedm dní a zvýší finanční náklady o více než čtyřicet tisíc dolarů na pacienta. To je zhruba 955 200 korun,“ uvádí zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Pražská Nemocnice Na Homolce si před lety dokonce udělala vlastní studii, ve které tyto náklady vyčíslila. Vyšlo jí, že se nemocniční infekcí nakazí asi desetina jejích pacientů ročně. Ta pak spolyká téměř polovinu všech nákladů na léčení. Největší kus rozpočtu přitom ukrojí ti, kteří musejí být kvůli nákaze ve špitále déle než padesát dní. Takových měla nemocnice jen asi procento, vydala za ně ale pětinu všech peněz. Jejich úmrtnost navíc přesáhla dvaadvacet procent.