COOLna

Cigarety byly nezbytným doplňkem v různých kriminálkách, ale nejenom v nich. Třeba takový Jean-Paul Belmondo v komediálním snímku Muž z Acapulca má cigaretu nebo doutník v ústech hodně často. Specifická je v tomhle ohledu Skandinávie, cigarety moc nevidíte, ale třeba v oblíbené krimi sérii Most si hlavní hrdinka Saga Norénová neustále dává do úst žvýkací tabák.
To není žvýkací tabák, ale vlhčený tabák v sáčcích, takzvaný snus. Vkládá se pod rty a nikotin se vstřebává přes dásně. Mimochodem právě snus je velmi zajímavý kulturní fenomén v rámci tabákových závislostí. A to i pro společenské a především zdravotní efekty, které snus má. Nevím, jestli jste slyšel v tomto ohledu výraz „Švédská zkušenost“.

O co jde?
Průměrný výskyt kuřáků cigaret v zemích EU je plus minus 25 procent. Ve švédské populaci je však mnohem nižší, v současnosti jen okolo pěti procent. To ovšem neznamená, že by Švédové byli vůči tabáku a závislosti na nikotinu odolnější. Prostě zhruba dalších dvacet procent populace holduje místo kouření právě snusu. Tento trend lze ve Švédsku pozorovat od sedmdesátých let, kdy tam vlhčený tabák začal být na vzestupu především díky profesionálním sportovcům, hlavně hokejistům. Vdechovaný dehet z cigaret jim přirozeně snižoval kapacitu plic a výkon, proti tomu samotný nikotin může vedle zlepšení paměti a kognitivních schopností vylepšovat i postřeh a nabuzení. Zřejmě to byla příčina, proč se mezi hokejisty snus tolik prosadil. Oni byli vzor, a proto se to ve Skandinávii rozmohlo.

V EU je snus zakázaný, legálně se prodává ještě v Norsku, Švýcarsku a USA, kde zažívá v posledních deseti letech raketový nárůst. Chtěl jsem zdůraznit, že samotný pokles kouření cigaret a příklon k jinému druhu užívání tabáku sám o sobě prokazatelně přinesl i enormní pokles závažných zdravotních následků spojených s kouřením. Ubylo rakoviny plic a dalších s kouřením spojovaných zhoubných bujení, ale také se snížil počet kardiovaskulárních chorob v populaci, jež také hodně spojujeme s kouřením tabáku.

To je pro mě trochu nečekané tvrzení. Především u cévních onemocnění bych to nečekal. Co si pamatuji, tam nejde o samotný kouř, ale především právě o nikotin, který po požití krátkodobě zužuje všechny cévy a napomáhá usazování cholesterolu ve stěnách našeho cévního systému, čímž přispívá k jejich zanášení.
Je to tabákový kouř, který poškozuje cévní stěnu. U kuřáků je vznik ischemické choroby a infarktu několikanásobně vyšší než u nekuřáků. V samotném cigaretovém kouři je celá řada chemických látek, jež při vdechování dostáváte do organismu, a ty také mají vliv na pružnost cév, výrazně snižují antitrombogenní procesy (reakce organismu, které snižují riziko trombózy, tedy ucpávání cév). Kouření je prokazatelně spojeno s onemocněním srdce a cév. Samozřejmě nejlepší by bylo žádné tabákové výrobky ani nikotinové náhražky vůbec nepoužívat. Na tom se shodneme. A přestat s kouřením má cenu v jakémkoliv věku.

Pojďme ke konkrétnímu případu. Je mi 48 roků a kouřím už řadu let zhruba dvacet cigaret denně. Když s tím přestanu třeba zítra, jak se zvýší moje šance na delší život?
Razantně. Smysl to rozhodně má. I podle velmi prestižních studií. Příkladem může být světově proslulá studie, která po dobu 50 let sledovala vliv kouření na zdraví 34 tisíc britských lékařů. Tato studie mimo jiné prokázala, že i pokud přestanete kouřit třeba v padesáti, významně snížíte riziko vzniku závažných chorob spojených s kouřením a předčasného úmrtí. Nejen že si řádově prodloužíte život o 5 až 10 let, ale získáte také lepší kvalitu života.

Záleží samozřejmě na každém jednotlivci. Síla závislosti je u každého také trochu jiná. Obecně návykové látky nepůsobí na každého stejně. Závislost na nikotinu patří mezi ty vůbec nejsilnější, podle známé Benowitzovy stupnice je dokonce silnější než závislost na heroinu. Samozřejmě že závislost na opiátech má mnohem více devastující účinky na psychiku, a pokud jde o odvykání, doprovázejí je fyzicky drsné abstinenční příznaky. Nikotin neovlivňuje vědomí, můžete řídit auto, obsluhovat stroje… Ale zbavení se závislosti na něm může být pro někoho opravdu obtížné.

Když už jsem začal mluvit o odvykání, chci podtrhnout význam motivace. Je to skutečně klíčový faktor – opravdu chtít a být vnitřně rozhodnutý. V praxi však vidíme, že mnoho kuřáků přestat kouřit nedokáže. V takovém případě je vhodnou volbou takzvané snižování rizik, škod. To je cesta pro lidi, kteří nejsou schopni přestat bez nikotinu fungovat ani po opakovaných pokusech o abstinenci.

Mluvíte o náhražkách cigaret?
Ano. Těch je v posledních letech na trhu poměrně hodně. Jde třeba o elektronické cigarety s tekutou náplní, na něž už existují také poměrně rozsáhlé kontrolované studie. Ty ukazují, že e-cigarety jsou o více než devadesát procent méně škodlivé než běžné cigarety. V nedávné době se i u nás v EU objevily nikotinové sáčky. Jde o výrobek bez tabáku, který se užívá ústně, podáváním pod rty a dásně podobně jako snus.

Počkejte, vždyť jste říkal, že ten je v EU zakázaný!
To ano, jako tabákový produkt. Ale výrobci to obešli tím, že náplní těchto sáčků není tabák, nýbrž jiné látky, do nichž je nikotin uměle vpravován. Co se týče farmakokinetického účinku nikotinu, je to dost podobné snusu.

Jde o to, jak rychle se vám nikotin dostává do organismu a po jakou dobu působí. Při kouření běžné cigarety je vrchol koncentrace nikotinu zhruba sedm minut po požití, pak však koncentrace v těle rychle padá. Nikotin vstřebávaný přes sliznice v ústech má mnohem pomalejší nájezd, vrcholové hodnoty koncentrace nikotinu v organismu jsou podobné jako u cigarety, ale nastávají podle testů zhruba až po hodině od užití. Také mnohem pomaleji klesá hladina nikotinu v těle.

Četl jsem i o farmakologické léčbě závislosti na kouření. Zmiňován v ní byl preparát Champix obsahující účinnou látku vareniklin. Jak je to účinné?
Vareniklin je jednou z látek, které se s úspěchem využívají v léčbě závislosti na tabáku. Jde o lék vázaný na lékařský předpis, jehož hlavní účinek spočívá v mírnění abstinenčních příznaků. Účinná látka obsazuje nikotinové receptory v mozku, při kouření tak kuřák nepociťuje ono potěšení z kouření („ztráta odměny“), a snižuje se tím u něho chuť na cigaretu. Farmakoterapie ve spojení s psychobehaviorální intervencí významně zvyšuje úspěšnost odvykání. Je důležité poznamenat, že ani efekt farmakoterapeutické léčby není stoprocentní. Nic není úplně zadarmo. Bohužel to není tak jednoduché, že začnete užívat lék a závislost vymizí. I zde zůstává motivace důležitou složkou léčebného procesu.

Možná i kvůli tomu bývají často odnaučení kuřáci dosti militantní.
To je pravda. Nechtějí to ani cítit. Je jednoduché porozumět tomu proč. Ono překonat tak silnou závislost vyžaduje od člověka dost velké úsilí. Souvisí to jak s psychologickými motivačními procesy, tak obrannými mechanismy. Nemůžete se zbavit nějaké závislosti, když nebudete sám silně chtít. Bez osobní motivace můžete brát jakékoliv podpůrné léky, ale nestačí to. Když se vám to ovšem podaří, vytváříte si psychologické obranné strategie k udržení abstinence. Člověku „zvenčí“ se pak některé projevy abstinujícího závislého mohou jevit jako přehnané. Důležité je, že to funguje v kontextu jejich životní situace.

Prý v užívání látek způsobujících závislost patříme v Evropě bohužel mezi premianty.
Dnes se to ani tolik netýká tabáku jako spíše alkoholu a marihuany. I když i v případě pití alkoholu a užívání marihuany jsme v posledních letech zaznamenali u dospívajících zřetelný pokles. Za posledních patnáct let se i mezi mladými snižuje počet pravidelných uživatelů tabáku docela výrazně. Třeba ve skupině šestnáctiletých denně kouří už jenom osm procent dotázaných, zatímco ještě v roce 2007 to bylo 25 procent. Tyto trendy jsou zajímavé ještě z jednoho hlediska. Ukazuje to, že se mění nejenom hodnoty mladých lidí a společenské klima, ale i struktura trávení volného času. Jinak k celkově lepším výsledkům v celé populaci bezesporu vedl zákaz kouření na veřejných místech, tedy i v restauracích a hospodách. Zajímavé je, že ho podporovali nejenom nekuřáci, ale i nadpoloviční většina kuřáků. Nikdo nechtěl chodit domů a mít na sobě kouřem čpící šaty.

PhDr. Ladislav Csémy