Mezi výrazné odpůrce Izraele patří brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Otevřeně a dlouhodobě podporuje Palestince, nicméně útok Hamásu odsoudil a jeho reakce na izraelský protiúder byly zpočátku spíše neutrální. Vyzýval především k ochraně civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy a osvobození rukojmí. Jak se však konflikt vyostřoval, Lulova pozice přitvrdila. Na konci října brazilský prezident odsoudil nečinnost Organizace spojených národů s odkazem na smrt tisíců palestinských dětí. A o izraelské ofenzivě v Gaze prohlásil, že „není válkou, ale genocidou“.
Ještě ostřejší výroky zveřejnil na sociálních sítích kolumbijský prezident Gustavo Petro. Přirovnal izraelskou ofenzivu k nacistické perzekuci Židů a situaci v Gaze ke koncentračnímu táboru v Osvětimi. Velmi kritičtí jsou k izraelské protiofenzivě i prezidenti Bolívie a Chile. V Chile žije téměř 500 tisíc palestinských migrantů, což je největší palestinská diaspora mimo arabský svět.
Řada latinskoamerických států přerušila s Izraelem diplomatické vztahy a je proti krveprolití. První z nich byla již zmiňovaná Bolívie. Chile, Kolumbie a Honduras odvolaly své velvyslance z Izraele ke konzultacím.
Izrael má v Latinské Americe podporu zejména ze strany krajní pravice. V době studené války měly s Izraelem velmi úzké vztahy vojenské diktatury, nejvýrazněji Argentina, kde žije také nejpočetnější židovská menšina v Latinské Americe (přibližně 200 tisíc lidí).
Z osobností je v současné době výrazným stoupencem Izraele bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro nebo kandidát na argentinského prezidenta Javier Milei. Podporu Izraeli vyjadřují také země s konzervativními pravicovými vládami – Guatemala, Ekvádor, Paraguay, Kostarika nebo Peru.
Jaké jsou vlastně zájmy latinskoamerických zemí na Blízkém východě a čím je Latinská Amerika zajímavá právě pro samotný Izrael?
Jedná se zejména o vzájemné ekonomické vazby a spolupráci v oblasti bezpečnosti. Izrael patří mezi hlavní obchodní partnery latinskoamerických států na Blízkém východě a Latinská Amerika je velice atraktivním regionem pro izraelské investory. Izrael tam vyváží především zemědělské produkty, chemikálie, hi-tech software, stroje a elektroniku.
Dováží hlavně maso, obilí, kukuřici, cukr, kakao, kávu a kovy. V roce 2000 uzavřel dohodu o zóně volného obchodu s Mexikem, roku 2017 podepsaly obě země bilaterální dohody o vesmíru, letectví, komunikacích a rozvoji. V roce 2014 byl Izrael přijat jako pozorovatelský stát do Pacifické aliance, latinskoamerického obchodního bloku, který tvoří Mexiko, Chile, Kolumbie a Peru. Kolumbie dlouhodobě spolupracuje s Izraelem ve vojenské oblasti a její ozbrojené složky od něj získávají nezbytné vybavení a výcvik pro boj s guerillami.




Napsat komentář