COOLna

Ozbrojené konflikty mezi imigrantskými gangy, které tvrdě válčí o vliv nad drogovým trhem, jsou v poslední době součástí švédské reality. Nyní však přišlo šokující odhalení. Do případů surových vražd jsou stále častěji zapojovány děti. Nejmladšímu z nich je přitom pouhých deset let. Práci vyhledává mládež sama. Jako zábavnou vražednou hru či prostředek k zisku postavení a peněz.

„Akhi (bratře), je ti jenom patnáct let. Půjdeš do vězení maximálně na dva měsíce, pak budeš zase venku a budeš mít peníze.“ Takové zprávy odhalili reportéři švédského deníku Dagens Nyheter v chatovacích skupinách, které pro svou komunikaci používají místní mafiáni. Právě jejich prostřednictvím zločinci najímají děti, aby pro ně udělaly špinavou práci – od krádeží až po surové vraždy.

Příklad pochází z předběžné vyšetřovací zprávy vraždy ve Skogås ve stockholmském kraji z ledna letošního roku, kdy byl v sushi restauraci zastřelen patnáctiletý mladík. Z násilného činu je přitom podezřelý jen o rok starší chlapec.

Nábor dětí do zločineckých sítí se dříve odehrával převážně na místech, kde se mládež přirozeně pohybuje. Ve volnočasových parcích, v areálech škol či v knihovnách. V poslední době se však děti o „práci“ hlásí samy. Online.

„Nábory dětí do gangů jsou řízené jako dobře promyšlená pracovní agentura. Může se přidat kdokoli a odkudkoli, dokud bude věrný svému klientovi,“ říká pro Dagens Nyheter mluvčí stockholmské policie David Sund, který dříve pracoval jako policista ve Skärholmenu v jihozápadním Stockholmu.
„Na zdi nám tehdy viselo dvacet profilů mladistvých zapojených do zločineckých organizací. Dnes je toto číslo i sedmkrát vyšší,“ dodal Sund s tím, že na vraždy gangy najímají i děti mladší 15 let.

Šéf policejního sboru v Uppsale severně od hlavního města Daniel Larsson potvrzuje, že nejmladšímu chlapci, kterého vyšetřují, je teprve deset let. „Zájem o úkoly mafiánů začínají stále častěji projevovat děti ve věku od třinácti do šestnácti let. Není ale výjimkou, že se najde i někdo mladší,“ uvádí Larsson.

Děti se poté podle něj zapojují do vražedné hry a velice rychle pochopí její pravidla. „Já a kamarád můžeme jezdit za dvě stě tisíc. Je tu někdo, koho můžeme zastřelit?“ nastiňuje, jak funguje komunikace.

Nízký věk pachatelů, strach a nezkušenost často končí tak, že jejich rukou zemře nevinný člověk. Jen za poslední měsíce došlo podle Larssona k několika chybným střelbám. „Nemají trénink, jsou mladí a nervózní, a proto špatně střílí,“ vysvětluje šéf kriminalistů.

I z toho důvodu vysoce postavení členové gangů požadují po dětech, aby vraždy natáčely. Chtějí si být jistí, že nájemná vražda, za kterou dětem zaplatí i 100 tisíc švédských korun (asi 200 tisíc korun českých) byla opravdu provedena. A že zemřel člověk, kterého skutečně vybrali.

Lákání nezletilých k trestné činnosti a jejich vykořisťování je ve Švédsku od 1. července letošního roku trestným činem, za který hrozí až čtyři roky vězení. Stále je to však nižší trest než v případě prokázané vraždy. „Zločinci sedí v jiných zemích a rozhodují o tom, kdo bude žít a kdo zemře. A využívají k tomu děti. Je to pro nás velice znepokojující situace, protože spousta dětí se chce přidat dobrovolně,“ říká David Sund.

Nábor dětských popravčích a plánování zločinů často probíhá na šifrovaných chatovacích aplikacích, jako jsou Signal, Wickr či Whatsapp. Děti samy chatovací skupiny najít nemohou, musí je pozvat starší členové gangu nebo přátelé, kteří jsou součástí konverzace.

Ti o nájemné vrahy nemají nouzi. Pokud se totiž děti nepřihlásí samy, mají gangy dlouhé seznamy jmen mladých lidí, kteří jsou donuceni vraždit, aby splatili dluh. „Někdo, kdo má v gangu vysoké postavení, si vyhlídne dítě, začne mu poskytovat peníze, najde ubytování. A potom už jen dodá zbraně. Dítě nemůže odmítnout,“ říká Daniel Larsson.

„Na místo každého mladého kluka, kterého zatkneme, čeká venku alespoň jeden další. Velká část z nich pochází z dětských domovů. Naším cílem je proto zjistit, kdo v těchto domovech pracuje a jakou péči tam mladí lidé ve skutečnosti dostávají,“ řekl v rozhovoru pro Dagens Nyheter místopředseda výboru pro sociální věci švédského parlamentu (Riksdagu) Fredrik Lundh Sammeli.

Podle agentury DPA působí v současné době ve Švédsku desítky gangů, jejichž členy je odhadem 30 tisíc lidí. Velká část z nich je zapletena do obchodování s drogami. Švédsko je již dlouho tranzitní zemí pro přepravu kokainu z Latinské Ameriky do Evropy, připomíná DPA.

V posledních letech je nicméně významným zdrojem příjmů také podvodná činnost v sociální péči, uvádí švédská celní správa. Odtud pramení obavy poslance Sammeliho, že gangy ovládají značnou část státní infrastruktury.

Většina násilných činů, jako jsou pumové a granátové útoky či střelba z projíždějících aut, se odehrává ve třech největších švédských městech – Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Dalším centrem násilností je univerzitní město Uppsala.