Od konce 19. století se Země již oteplila přibližně o 1,2 stupně. Důsledky již pozorujeme v podobě extrémních vln veder, silných dešťů, lesních požárů, silnějších tropických bouří a stoupajících hladin moří. Laik by si nejspíš řekl: OK, 3 stupně, to by bylo skoro třikrát horší. Problém je však v tom, že některé věci ve skutečnosti s teplotou exponenciálně rostou – například schopnost vzduchu absorbovat vodní páru a odvádět ji ve formě deště. To znamená, že extrémních srážek přibývá více než úměrně. A v klimatickém systému existují body zvratu, jejichž překročení vede k velmi drastickým změnám, protože systémy se pak zhroutí, například lesy, když překročí své limity zatížitelnosti a odumřou nebo shoří. V případě mořské hladiny se rychlost jejího vzestupu zvyšuje přibližně s teplotou, tj. při oteplení o 3 stupně stoupne třikrát tak rychle než při oteplení o 1 stupeň.
Na Německo má samozřejmě vliv i to, co se děje v jiných zemích na pobřeží, protože to vyvolá politickou nestabilitu a útěky a následně změní i politiku u nás. Viděli jsme to v případě syrské krize, která vypukla po nejhorším suchu v dějinách Sýrie. V žádném případě nejsme izolováni od světových událostí. Přímé dopady, jako jsou vlny veder, se však již i v Německu mnohonásobně zvýšily – podle jedné studie se dnes extrémní vedra vyskytují 90× častěji než v 50. až 80. letech minulého století. A je třeba říci, že je to smrtící: v létě 2003 zemřelo v Evropě v důsledku horka 70 000 lidí. Ve Francii, kde leželo těžiště, zemřelo na následky horka v době vrcholící vlny veder podstatně více lidí než v době vrcholící pandemie koronaviru. Druhým problémem jsou extrémní srážky. Jejich ničivé účinky po povodňové katastrofě v údolí řeky Ahr asi není třeba nikomu vysvětlovat. Jejich nárůst předpovídají klimatologové již 30 let. Jak uvedl IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) ve své poslední zprávě, fyzikální podstata je jasná a nyní ji můžeme jasně vidět na naměřených datech. Zároveň se potýkáme s problémy v důsledku rostoucího sucha.
Srážky jsou stále vzácnější, za to ale stoupá množství vody, které naprší. Extrémní srážky se zvyšují o 7 % na stupeň oteplení, ale přísun vody z oceánů – jinými slovy odpařování – se nezvyšuje. Zjednodušeně řečeno to vede k delším fázím sucha, než se atmosféra opět nasytí a začne pršet. Samozřejmě zde existují výrazné regionální rozdíly.
klimatolog Stefan Rahmstorf
COOLna 
Napsat komentář