COOLna

Na zahradě pěstuje Denisa Vardan z jihomoravských Želešic všechno možné. Baví ji to. Kromě vinohradu, avokádové plantáže a fíkovníků se věnuje taky kalabase. Česky se jí říká indická okurka. Chutná prý jako cuketa a po dozrání z ní můžete vytvořit nádobí nebo třeba hudební nástroj. Kalabasa je velmi houževnatá rostlina, která potřebuje pouze vydatnou zálivku.

„Dostala jsem se k ní v Chorvatsku, kam jezdíme na dovolenou. Paní, u níž si pronajímáme ubytování, má na zahradě pergolu a z ní vždy v srpnu visely hrozně dlouhé nudle. Měřily asi 75 centimetrů a to mě zaujalo. Od té doby ji mám ve svém skleníku, ale rostlině se v našich podmínkách daří i venku,“ říká zahradnice Denisa Vardan.

Kalabasa je jednoletá popínavka, která má obrovské plstěné listy. Velmi rychle roste a ráda se rozlézá, takže na pergoly je opravdu velmi vhodná. Když se dobře vede, vytvoří svými listy docela dost stínu. Když jí nedáte oporu, bude se plazit po trávě, když jí dáte oporu, bude růst do výšky.

Kalabasa chutná jako cuketa.
„A samozřejmě má plody. Dozrálé mají minimálně tři čtvrtě metru. Některé z nich jsem loni hodila k plotu a letos jsem zjistila, že mi lezou po zemi. Je to tykvovitá rostlina. Chuťově bych ji připodobnila k cuketě. Když je malá, tak se dá dobře zpracovávat. Plody musí být maximálně o velikosti okurky hadovky. Když totiž přeroste, zvenku zdřevnatí a dužina uvnitř vyschne,“ uvádí Denisa Vardan s tím, že většinu svých plodů nechala přezrát.

Když byly plody ve velikosti okurky, tak je oloupala a připravila jako cuketu. „Malé plody nemají mnoho semínek. Pro jejich získání musí plod dozrát. Pak jsou ale semínka ve velikosti zhruba těch dýňových,“ radí budoucím pěstitelům. Klíčivost semínek je podle ní velmi vysoká.

Z plodů lze vytvořit nádoby na čaj.

„Minulý týden jsem sklidila další. Nesmí projít mrazem, takže je sundám nakonec všechny. Vydlabu semínka a budu z nich dělat nádoby, nebo třeba rumba koule či dešťové tyče. Plody se často používají na výrobu nádoby, z níž se pije čaj maté,“ vysvětluje.

Kalabasa je ráda na přímém slunci, a tak potřebuje velké množství vody. To může být pro pěstitele drobnou obtíží. „Bez stínu vyžaduje dvakrát či třikrát denně vlhčit. Když má rostlina málo vody, tak jako první začne hnědnout plod, které poté upadne. Kdybych nebyla na mateřské dovolené, tak pěstování není úplně reálné. Určitě by se zálivka dala zautomatizovat,“ přemýšlí zahradnice.

Na rostlině je podle Denisy Vardan zajímavé, že se květy indické okurky otevírají až v 7 hodin večer. „V tu dobu se rozevře krásný, bílý květ, který v noci svítí a ráno se opět uzavírá. A protože kvete přes noc, nezvládají ho opylovat včelky. Z květu na květ létají noční motýli. To je velmi zajímavé, měla jsem je ubytované ve skleníku přes celé léto,“ zasnila se.