COOLna

Příspěvek na bydlení čerpá rekordní počet domácností. Aktuální data resortu práce a sociálních věcí ukazují, že v září stát vyplatil 272 390 dávek v celkové hodnotě 1,7 miliardy korun.

Důvodem jsou podle odborníků vysoké ceny energií.

Od ledna navíc kvůli škrtům ve státních dotacích zdraží elektřina – a řešením svízelné situace domácností má být podle představitelů vlády právě příspěvek na bydlení. Experti se ale shodují, že chybí osvěta a snaha o zjednodušení dávkového systému. Velký nárůst zaznamenala i dávka mimořádné okamžité pomoci pro lidi v hmotné nouzi.

Nárok na příspěvek na bydlení mají ti, jejichž náklady na bydlení přesáhly 30 procent příjmů domácnosti. Zároveň těchto 30 procent nesmí být vyšších než částka normativních nákladů, tedy průměrných celkových nákladů na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.

Ještě loni v září šlo ze státní kasy na příspěvky na bydlení o miliardu méně než nyní – 766 milionů korun –, vyplaceno bylo 188 278 dávek. Pro srovnání: v Česku je 4,8 milionu domácností.

Analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček za nárůstem vidí tři důvody: zvyšování cen energií, lepší informovanost o možnostech státní podpory a také vyšší průměrnou vyplacenou částku – ta byla v září přes 6300 korun.

„V minulosti měla velká část domácností nárok třeba na 2000 korun měsíčně, takže ani čerpat nechtěly. Ale nyní mohou vzhledem k drahým energiím dostat například šest tisíc měsíčně, což už je relevantní částka,“ řekl analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Od ledna si navíc řada domácností připlatí za elektřinu, vláda škrtá dotace na krocení vysokých cen za energie. A řešením pro sociálně slabší domácnosti, jež toto zdražení postihne, má být podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) právě příspěvek na bydlení. Tato forma adresné podpory je podle něj účinnější než plošné financování účtů za energie každému odběrateli.

Klusáček očekává, že se počet žadatelů o příspěvek na bydlení bude dál zvyšovat, ke skokovému nárůstu – v souvilosti se zdražením elektřiny – ale dle něj nedojde. „Sedmdesát procent veškeré spotřeby energie v domácnosti je na vytápění. Elektřinou kompletně vytápí jen deset procent domácností,“ popsal. V momentě, kdy vláda avizuje, že prostřednictvím příspěvku na bydlení hodlá sanovat finanční problémy obyvatel, ale podle něj chybí osvětová kampaň, jež by vedla ke snižování stigmatu pobírání dávek. Upozornil, že si o ně žádá stále jen zhruba třetina domácností, které na příspěvek na bydlení mají nárok.

Nízké čerpání je problém i podle sociologa a ředitele výzkumu analytické agentury STEM Jaromíra Mazáka. „Máme relativně velký podíl lidí, kteří by měli nárok na dávky, ale nevyužívají je. A nejsme si úplně jistí, proč to tak je. Mluví se třeba o administrativních překážkách – a nevidím žádné signály, že by mělo dojít ke zjednodušení systému. A že by někdo z politické reprezentace mluvil o tom, že je problém, že na dávky má nárok více lidí, než kolik je pobírá, to se také úplně neděje,“ uvedl.

Určité zjednodušení má v roce 2025 přinést sloučení příspěvku na bydlení s doplatkem na bydlení, dávkou na živobytí a přídavkem na dítě v jednu „superdávku“. „O tuto sloučenou dávku se bude žádat najednou a najednou ji pak příjemci také budou dostávat. Žádné pravidelné fronty na úřadě práce při žádání o více dávek se stejnými doklady v ruce nehrozí,“ zhodnotila odbornice na český dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová.

Do budoucna čeká příspěvek na bydlení zpřísnění. Od roku 2025 by měli úředníci provádět majetkové testování žadatelů. Má jít o zkoumání, zda příjemce nevlastní jinou nemovitost, než na kterou žádá o příspěvek na bydlení. Uvažuje se také o testování úspor, zatím ale není jasné, kolik peněz by žadatel mohl mít našetřeno, aby na dávku (ne)měl nárok.

O příspěvek na bydlení (stejně jako o rodičovský příspěvek a přídavek na dítě) bude od příštího roku možné žádat i na pobočkách České pošty, jež tak přebere část agendy přetížených úřadů práce. Dle Klusáčka díky tomu může dojít ke snížení stigmatizace pobírání dávek. „Otázkou ale je, do jaké míry budou mít zaměstnanci pošty kapacitu pomoci s přípravou žádosti,“ dodal. Důležité je podle něj přijetí zákona o podpoře bydlení, jenž zavede více kontaktních míst pro bydlení. „Velká část nečerpajících jsou senioři, ti by spíš přišli na kontaktní místo než na úřad práce,“ poznamenal Klusáček.