COOLna

Policejní milice tak dlouho ničily gangy ve favelách, až se staly jedním z nich. Navíc ovládají větší území než gangy, mají podporu vysokých politiků a maskují se jako bezpečnostní skupiny.

Policie v Rio de Janeiru léta vedla drahou a krvavou válku proti tamním gangům, které ovládají mnohé ze zbídačených favel.

Nejenže nad nimi nevyhrála, teď je navíc součástí problému. Stala se totiž jedním z gangů. Možná nejmocnějším vůbec.

Aktivní i vysloužilí policisté postupně vytvořili stínovou sílu, která si s protřelými gangstery v ničem nezadá – vydírá, obchoduje s drogami a zabíjí podle libosti. A také beztrestně.

Tyto policejní milice, které mají kořeny v brazilské autoritářské minulosti, ale dnes jsou provázané s vysokými politiky, se maskují jako soukromé bezpečnostní skupiny, jejichž cílem je potlačit násilnosti gangů. Opak je ale pravdou.

Dnes v Rio de Janeiru ovládají větší území, než kdy gangy měly, tvrdí brazilští sociologové. Mají víc peněz, víc zbraní, víc politické moci.

„Jejich explozivní růst představuje velkou hrozbu pro demokracii,“ říká Carolina Grillo, badatelka z Federální univerzity Fluminense v Riu.

Brazilské slumy neboli favely jsou nechvalně proslulé vysokou mírou té nejhorší kriminality, na kterou běžné policejní jednotky nestačí.

Moc ale nepomáhají. Podle pozorovatelů i samotných obyvatel se situace dokonce zhoršila – to když se část milic sama dala na kriminální dráhu.

Ve favelách stále umírají stovky lidí. Jedna žena popsala novinářům smutnou zkušenost, která bohužel není nijak výjimečná. Stalo se to ve favele KM32 v Nova Iguacu, asi třicet kilometrů severně od Ria.

Její syn byl členem mocného drogového gangu Pure Third Command. A na to také doplatil.

Žena v slzách ukazovala novinářům fotografii, kterou obdržela do mobilního telefonu se stručnou zprávou: „Váš syn je mrtev.“ Na fotce bylo synovo tělo, leželo bezmocně pod stromem, nahé a nehybné. Opodál postávalo osm mužů v černém oblečení, s puškami v rukou.

Podobné výjevy jsou na periferiích Rio de Janeira poměrně běžné. Matka zavražděného i její sousedé tvrdí, že vrahové mládence nejsou běžní gangsteři, nýbrž příslušníci policejních milicí. Muži, které tam znali jako děti. Muži, kteří vyrostli v komunitě a přísahali, že jí budou sloužit a chránit ji.

Muži, kteří se posléze stali členy Bonde do Zinho, policejní milice, která se zapojila do krvavé války o ovládnutí obchodu s drogami.

Podle expertů jsou veliteli takových uskupení bývalí členové policejních milicí z doby mezi lety 1964 a 1985, kdy v zemi panovala vojenská diktatura. A statistiky ukazují, že jejich vliv v bývalém brazilském městě postupně sílí.

Dnes jsou přítomni v celé zemi, v Riu ale nejvíc. Zejména v posledních letech dosáhlo jejich sevření pulzující megapole a hlavní brazilské turistické destinace vrcholu.

Brazilský neziskový institut Fogo Cruzado uvádí, že území, které takové milice kontrolují, se za méně než dvě dekády skoro zčtyřnásobilo, což znamená, že momentálně mají moc nad třiceti procenty celé metropolitní oblasti Rio de Janeiro. V této části odhadem žije na dvanáct milionů lidí.

Milice vládnou strachem a násilím. Například ve zmíněné favele KM32, kde žije přibližně 20 tisíc lidí, vymáhají výpalné za ochranu od majitelů firem i pouličních prodejců. Od žen se očekává, že příslušníkům domobran poskytnou jídlo, kdykoli se objeví v jejich domovech nebo restauracích.

Kdo by se cukal, neskončí dobře.

Místní vyprávějí, že tyto milice bývají často ještě násilnější než příslušníci „normálních“ gangů. Pod podmínkou anonymity to novinářům přiznal i jeden bývalý člen policejních milicí.
Vzpomínal na svoji první vraždu. Nebylo mu ještě ani dvacet let, když ho pocit absolutní bezmoci nad násilnostmi v jeho čtvrti na severu Ria dohnal k rozhodnutí, že se pomstí. „Čekal jsem v autě, až z pekárny vyjde jeden obchodník s drogami. Ten byl schopen čehokoliv,“ vyprávěl. Třásly se mu ruce a udělalo se mu špatně.

Pak se „cíl“ objevil. Střelec rychle vystoupil z auta a z bezprostřední blízkosti na něj vystřelil. Umazala ho jeho krev. Čerstvý vrah pak plakal a zvracel. „Na svého prvního nikdy nezapomeneš,“ dodal.

Následně popsal svou účast na mimosoudních popravách a jiných zločinech, včetně krutého mučení lidí – například to, jak se svými kumpány „nakrmili živým mužským tělem anakondu“.
Dokonce se pochlubil, že společně studovali z videí, jak mučí mexické kartely, aby se zdokonalili v těchto postupech. Obzvlášť se to prý hodilo, když propukla válka gangů a bylo potřeba získat od zajatců informace. „V dnešní době už žádné milice neexistují,“ řekl dále. „Jen zločinci, kteří tento název zneužívají, protože ve skutečnosti prodávají narkotika a terorizují zdejší chudinu.“

Muž prý dříve věřil, že bojuje za vyšší dobro, a členové místních komunit jeho práci vítali. Když prokoukl, o co ve skutečnosti jde, změnil se a s milicemi už nechtěl nic mít.

Pro důvěryhodnější potvrzení statistik a domněnek neexistují spolehlivé ukazatele hlavně kvůli tomu, že lidé se bojí násilí nahlašovat. I tak je oproti roku 2021 vidět patnáctiprocentní nárůst vražd ve čtvrti Nova Iguacu v Rio de Janeiru.

Policie to komentuje většinou fádně. V prohlášeních se opakují fráze o „systematických operacích a denních hlídkách“, ale na reálné dění to má sotva viditelný dopad. Podle tamních obyvatel komunity žijí v neustálém strachu a moc těchto milic zachází často tak daleko, že kontrolují prakticky vše – od taxíků přes pitnou vodu až po elektřinu.

Ve favele Gardenia Azul v západním Riu vyžadují milice „daň“ od distributorů piva pro své opulentní venkovní večírky známé jako blocos. Ve favele Maré, jedné z největších v severním Riu, požadují platbu za užívání fotbalových hřišť a parkovacích míst.
„Bez ohledu na to, co děláme, i když dodržujeme všechna jejich pravidla a děláme přesně to, co nám říkají, vždy máme pocit, že jsme na omylu,“ řekla žena, jejíž syn byl před sedmi lety zabit členy milice. „S milicemi se o ničem nevyjednává.“

Guvernér Ria Cláudio Castro se chlubil, že stát pokročil v boji proti milicím, které se vymknuly z kloubů. Speciální jednotka vytvořená v roce 2020 prý provedla „stovky účinných operací založených na vyšetřování a zpravodajské práci, které vedly k zatčení více než 1 300 zločinců – včetně šéfa největší milice v Rio de Janeiru“, uvedl pro Washington Post.

Potíž ale je, že dnes se problém posunul z ulic favel výše. Už na začátku tisíciletí začali vysloužilí policisté vstupovat na politickou dráhu a využívali k tomu svůj vliv v chudinských čtvrtích. Nebo si najali „zástupce“ s čistým trestním rejstříkem a ty prosazovali ve volbách podobnými metodami jako na ulici.

„Milice se vyznačují právě tímto pronikáním do státních institucí. Ve strukturách státu mají své členy, kteří jednají v jejich prospěch nebo chrání jejich zájmy,“ říká Bruno Gangoni, jenž vede speciální jednotku proti organizovanému zločinu v Riu. „Takže máte policisty, vězeňské stráže a někdy i členy Kongresu, kteří hájí zájmy milicí.“

Ve favele KM32 pak ženy říkají, že se nemají na koho obrátit. „Neexistuje žádné bezpečí,“ uvedla žena, jejíž syn zmizel před sedmi lety. „Policie, milice a drogové gangy, všechno je to totéž. Nevěřím nikomu z nich.“