COOLna

Spotřebitelé v Česku už skoro dva roky obracejí v ruce každou korunu. Maloobchodní tržby jdou proto od dubna 2022 setrvale dolů, v září se meziročně snížily o čtyři procenta. A dolů nejdou jen útraty za zboží. Padají také tržby za služby, jako třeba logistika či doprava. Ve třetím čtvrtletí byly meziročně nižší o 5,2 procenta.

Podle ekonomů za propadem není jen pokles kupní síly domácností, které musejí kvůli snížení reálné mzdy šetřit. Zákazníci už také vidí, že si obchodníci k cenám přirážejí přehnané ziskové marže, a odmítají takto předražené zboží kupovat.

„Opatrnost spotřebitelů se projevuje i u těch, kteří bezprostředně nemají s kupní silou problém. Roli může hrát i znechucení občanů z pocitu, že jsou ceny neobhajitelně vysoko,“ řekl hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Je to jedno z možných vysvětlení,“ přizvukuje šéfekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na zvyšování cen výrazně nad vstupními náklady, a tedy existenci vysoké ziskové marže od loňského roku poukazuje také Česká národní banka (ČNB).

Petr Dufek připomíná, že tržby klesají už skoro dva roky a že hlavním důvodem je pokles kupní síly domácností. Tu oslabuje vysoká inflace, s níž růst mezd není schopen držet krok.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jakuba Seidlera byl čtyřprocentní zářijový propad tržeb horší, než se čekalo. Analytici totiž měli za to, že odeznívající inflační tlaky spotřebu domácností podpoří. Od začátku roku šly tržby celkově dolů o bezmála šest procent (5,7 procenta). Celý letošní rok podle Seidlera na pozadí horších než očekávaných čísel z poslední doby skončí poklesem maloobchodních tržeb o čtyři procenta. Tedy hůře než loňský rok, kdy tržby spadly o 3,8 procenta.

O tom, že Čechy odrazuje od utrácení i předraženost zboží, hovoří také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Asi pětina až čtvrtina domácností se podle něj prostě uskrovňovat musí. Ale i ti, kdo si s penězi lámat hlavu nemusí, jsou podle něj při nákupech obezřetnější než před covidem.

„Možná nastoupil nový vzorec chování, kdy jsou spotřebitelé mnohem citlivější na cenu a daleko více rozmýšlejí, co si koupí,“ řekl Kovanda. Podle něj se to přitom netýká jen oděvů či elektroniky, ale i potravin.

Největší propad tržeb v září potkal oděvy, obuv a kožené zboží. Zákazníci za ně v září utratili o 16,1 procenta méně než před rokem. Hlavního ekonoma Banky Creditas Dufka to vůbec nepřekvapuje. „Prodejci módy si od začátku covidu přirazili na cenách více než 40 procent,“ připomíná.
Právě na módní zboží lze dobře vidět, jak vysoko jsou marže. Po skončení covidových lockdownů rostly meziročně ceny v dvouciferných číslech, v některých měsících překročily i 20 procent.

To vyvolalo pozornost dokonce i u analytiků ČNB, kteří porovnali tempa růstu dovozních cen oděvů a obuvi s růstem cen v obchodech – a například v prosinci 2021 a dospěli k rozdílu více než 11 procentních bodů. Toto porovnání je relevantní, protože podle údajů Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ČR se do Česka zhruba 80 až 90 procent oděvů dováží. Ostatně ČNB už od loňského roku ve svých Zprávách o měnové politice upozorňuje na nastavování cen vysoko nad vstupními náklady, a tedy i na existenci vysokých ziskových marží firem.

Ekonomové se shodují v tom, že vysoké ceny v tuzemsku jsou důvodem, že Češi ve stále stoupající míře vyrážejí za nákupy do zahraničí. Vede Polsko, stále oblíbenější je i Německo.

„Letošní nákupy v zahraničí by mohly odpovídat zhruba 60 miliardám korun, což už je poměrně výrazná částka,“ říká Kovanda. Je to podle něj částka srovnatelná s tím, kolik české domácnosti celkově utratí v souvislosti s Vánocemi. „Je to, jako kdyby maloobchod přišel o Vánoce,“ podtrhuje hlavní ekonom Trinity Bank.

To je dost významná ztráta, protože z pohledu obchodníků jsou vánoční svátky a přípravy na ně největší příležitost roku. „Češi prostě nechtějí akceptovat naše ceny, a proto jezdí nakupovat do zahraničí,“ shrnuje Kovanda.

Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil připomíná, že Polsko přitom trápí stejně vysoká inflace jako Česko. „Od ledna 2020 v Polsku vzrostly ceny stejně jako u nás asi o 35 procent. Ale hodně asi dělá kurz koruny ke zlotému, který od toho ledna 2020 posílil o osm procent. A také určité anomálie v cenách některého zboží,“ soudí Hradil.
Právě do takové kategorie mohou patřit třeba nábytek či stavebniny, pro něž Češi jezdí do Polska v poslední době hodně.