COOLna

Celý proces s Dominikem Ferim provázela značná pozornost médií a anonymita poškozených žen byla jednou z hlavních starostí a úkolů jak soudu, tak advokátky Adély Hořejší, která poškozené ženy zastupuje. Obava ze sekundární traumatizace obětí samotným procesem se ukázala jako odůvodněná a díky pozornosti médií je dnes všem snad zřejmé, že ochrana soukromí obětí je nezbytnou součástí takového procesu.

Velmi bych si přál, aby ochrana poškozených, jejich soukromí a integrity byla i pevnou součástí práva na spravedlivý proces, protože jak mohu chtít spravedlnost, když se oprávněně bojím procesu, kde se ta spravedlnost má najít? Justiční systém naléhavě potřebuje spolupráci poškozených – bez jejich svědectví se (většinou) nikam nepohneme a pachatelé běhají dál po svobodě, nikomu za újmu na zdraví neplatí a pohrůžka trestem nefunguje. Příklady totiž táhnou.

Pak tu máme lidi, kteří zločinem utrpěli a (někteří) trpí dodnes. Sebrali odvahu a pomohli k usvědčení pachatele. Třeba tím, že vypovídali a nedbali smíchu obžalovaného, který byl slyšet přes dveře soudní místnosti. Nevíte někdo náhodou, proč to justiční stráž dovolila?

Málokdo je tak nervózní a plný nejistoty jako poškození těsně před vynesením rozsudku. „Dá mi soud za pravdu, nebo si bude myslet, že jsem si to vymyslel(a)?“ V ten okamžik jakoby se hrálo o celou osobní integritu, jako když o vás de facto někdo rozhoduje. Zvláště pak, když poškozený přesně popsal, co se stalo, a nic nezamlčel, je tento okamžik nejistoty opravdu perný. Když vám za pravdu nedají, je to prostě křivda. Na to všechno se připravujete.

TV Nova přišla na vyhlášení rozsudku nad Dominikem Ferim, postavila si tam kameru a spustila z události on-line přenos. V průběhu tohoto streamu se diváci dozvěděli plnou identitu poškozených žen.

Soud nezakázal zvukové a obrazové záznamy, jelikož je zveřejnění odůvodnění rozsudku široké veřejnosti velmi důležité. Důležité proto, že se jedná o mediálně sledovanou věc, znásilnění a jeho stíhání i trestání je předmětem opravdu intenzivní veřejné diskuze a do parlamentu míří návrh novely trestního zákona, který v návaznosti na veřejnou diskuzi mění skutkovou podstatu trestného činu znásilnění.

Když v té místnosti stojíte a nejste právník, tak víte, že obžalovaného buď odsoudí, nebo zprostí. Když jste zároveň novinář, který chystá on-line přenos, měl byste se zajímat, jestli náhodou nebudete šířit osobní údaje, a to především poškozených, protože se dá předpokládat, že jejich jména se v rozsudku objeví. Máte to předpokládat, protože vaše profese tak trochu stojí na tom, že občas lezete lidem do soukromí, a máte mít jasno v tom, kde je veřejný zájem a kde už se pohybujete za hranou zákona.

Například trestní řád přímo nařizuje anonymizaci rozsudku a za porušení hrozí pořádkovou pokutou. Dle trestního zákona za protiprávní nakládání s osobními údaji, kterým způsobíte poškozeným vážnou újmu na jejich právech, můžete od soudu dostat i trest odnětí svobody, a to nehledě na to, jestli jste novinář. Za porušení zákona a nařízení GDPR můžete vyfasovat několikamilionovou pokutu a váš zaměstnavatel až 20 milionů eur nebo čtyři procenta svého celosvětového obratu. Těžko by se hledalo tak ukázkové porušení práv na ochranu soukromí, jako ze strany TV Nova u soudu s Dominikem Ferim.

Vše zmíněné máte jako novinář znát, abyste někomu neublížil. Zopakujme jen, že v průběhu streamu TV Nova se desetitisíce, možná statisíce lidí dozvěděly jména a data narození poškozených žen. Ochrana poškozených? Všechno marné, Nova si vykládá zákon po svém:

„TV Nova po celou dobu trvání procesu chránila soukromí obětí. Vždy také respektovala pokyny předsedkyně senátu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. V případě, že nebylo umožněno přenášení či nahrávání, nic z toho jsme neprováděli. Rozsudek je ze zákona vždy vyhlašován veřejně. Předsedkyně senátu povolila i přítomnost kamer. Nemůžeme předjímat, co bude obsahem rozsudku. Přenos z TN Live se nikde nearchivuje a není možné se k němu zpětně dostat. V dalším zpravodajském pokrytí se žádné osobní údaje samozřejmě neobjeví, i nadále plně respektujeme soukromí obětí.“

Nikde ani slovo omluvy, ani pochopení situace poškozených. Je to otřesné. O zpravodajství TV Nova to nicméně vypovídá to, že nikomu, kdo měl stream a informování od soudu na starosti, zřejmě nepřišla ochrana osobních údajů na mysl. Jakoby trestní řád, trestní zákon, zákon o zpracování osobních údajů a nařízení GDPR neexistovaly.

Proč také? Soudkyně přeci povolila pořizování záznamů, tak jaképak copak. Nevědí, že i kdyby soudkyně vzala megafon a křičela na celou ulici před soudem veškeré detaily o trestném činu a poškozených, oni musí pořád dodržovat zákon. Proč? Protože by mohli poškozeným ublížit, protože zákon a náš právní systém je chrání.

Chce se mi věřit, že Úřad na ochranu osobních údajů (který už začal ex offo incident řešit) i policie budou konat a nakonec se z věci stane kauza, která se bude učit na fakultě žurnalistiky. Především však kvůli výši sankce, kterou TV Nova zaplatí. A zapíše si za uši, že doslova nelidský přístup „my nic, my jsme jenom zapnuli kameru“ se nikomu nevyplatí. Obětem se totiž jejich soukromí dlouho nevrátí.