COOLna

Vousatý muž potáhne z cigarety a dlouze se zamyslí. „Slepice budou snášet černá vejce. Voda ve studních zmizí. Listí na stromech zreziví,“ vyfoukne kouř k obloze řidič vysokozdvižného vozíku. Chvěje se mu hlas. Zdá se, jako by popisoval soudný den. Sci-fi. Přemítá o tom, jak už za čtyři roky bude vypadat místo, kde právě stojíme.
Jsme v osadě Dukla, součásti obce Újezdeček na předměstí Teplic. Zde má do roku 2027 vyrůst zpracovatelský závod na těžbu lithia, které se nachází v sedm kilometrů vzdáleném ložisku na Cínovci. Vozit vytěženou rudu s cenným kovem sem má nadzemní lanovka.

Na těžbě a zpracování lithia se bude podílet polostátní gigant ČEZ, jemuž patří 51 procent ve firmě Geomet. Ta je držitelem přednostních práv a licence na průzkum a využití zdejších lithiových zásob. Projekt podporuje i vláda, neboť ložisko má dle odhadů hodnotu 10 bilionů korun. S lithiem se počítá jako se surovinou v gigafactory neboli továrně na baterie do elektromobilů, o jejíž stavbu má v ČR zájem několik firem. Jenže místním zpracování lithia vadí.

Ročně by cínovecký důl dodal 25 tisíc tun lithia, což odpovídá nejméně 400 tisícům elektromobilů. Smysl by to ale mělo jen tehdy, pokud stát lithium z Cínovce dostane. Jsou ho zde největší zásoby v Evropě, jde o sedmé největší ložisko na světě.

Těžba samotná zdejším lidem tolik nevadí. Portál do štoly hluboké 450 metrů je plánován v lokalitě Sedmihůrky, kde nikdo nežije a je tu jen zalesněný kopec. Vadí ale chemická továrna, kde horninu přemění na náplň automobilových baterií. V Dukle, Újezdečku, ale i v sousedních Košťanech, Mstišově a Řetenicích žijí tisíce lidí.

„Vemte si, že je tady nějakých pětadvacet baráků, dalších devadesát se jich tady má stavět. A doprostřed týhle obydlený oblasti oni dají malou chemičku. Totálně to zničí veškerou krajinu. Mlýny, kde se bude hornina drtit, mají stát padesát metrů od posledního domu,“ zlobí se Lubomír Hostek. Na Dukle žije celý život. Teď kompletně zrenovoval rodinný dům. Bojí se, že nemovitosti ztratí cenu.

Těžaři argumentují, že zvažovali desítky jiných lokalit, ale Dukla vyšla nejlépe. Průmyslová zóna tady už je, elektřina, plyn i voda. A napojení na silnici a železnici. Navíc místo není poddolované a je geologicky stabilní. „Technologie zpracování je velmi podobná sklářskému nebo keramickému průmyslu. Ano, budou se tam používat kyseliny, ale na úrovni bazénové chemie,“ uklidňuje obyvatele Martin Pohlodek, ředitel Geometu.

Místní se obávají i zvažované lanovky nebo dopravníkového pásu, které mají vytěženou rudu vozit z Cínovce do Újezdečku. Je to obdoba sedačkových lanovek, jen místo lidí jsou na ní ve výšce nad korunami stromů zavěšeny kontejnery. Podle studie Geometu má lanovka vydávat hluk 55 decibelů, což na zemi nebude slyšet. „Všichni, co jezdíme do Rakouska na lyže, tak víme, že kolečka těch sedaček jsou pogumovaná a je to naprosto tiché. Nosníky lanovky mají být kilometr od sebe,“ zastává se tohoto způsobu dopravy majitel firmy Imola, která Geometu prodala pozemky v průmyslovém areálu Dukla.
Prosí, aby jeho jméno v článku nezaznělo, prý aby ho místní „nesežrali“. Na prodeji vydělal. „Ty obce tady by si měly uvědomit, že budou mít příjmy z daní z nemovitostí, daň z příjmu právnických osob a něco z příjmu fyzických osob. Navíc pracovní příležitosti. Budou jednou extrémně bohaté, jako Temelín nebo Dukovany,“ dodává.

Lidé z Teplicka ovšem lithium nevidí jako příležitost, ale jako problém. Místní starostové se semkli a společně usilují o to, aby zpracovatelský závod byl jinde.

„Když tu byl za těžbu lobbovat premiér, tak jsem mu řekl, že si beru příklad z něj. Zastává se Ukrajiny jako toho slabšího, což chápu. Tak i já se budu zastávat našich lidí jako těch slabších, na něž se útočí. Vzkazuju vládě, vezměte tři miliardy a opravte železnici, rudu vozte zpracovat do Komořan, Herkulesu nebo Kohinooru, bývalých dolů, kde v okolí nikdo nežije,“ svěřuje se Tomáš Sváda, starosta města Košťany.

Sváda, původně učitel, je na Teplicku nesmírně populární. Hovoří se o něm jako o budoucím senátorovi. Dnes je jakýmsi mluvčím nespokojenců. Odmítá dokonce i zatím neoficiální úvahy těžařů o tom, že domy v okolí lithiového závodu od lidí vykoupí a postaví jim bydlení jinde. „To bych vnímal jako korupční jednání,“ dodává Sváda.

Konečné slovo o tom, jestli vůbec důl otevře, bude mít Ústecký kraj. Ten musí schválit takzvané Zásady územního rozvoje (ZÚR), což je strategický dokument, jak má být území využíváno a jaká infrastruktura v něm má stát. Tímto dokumentem se musí řídit územní i regulační plány obcí. Jinými slovy: bez ZÚR žádné lithium nebude. Jenže se „sekl“ i krajský úřad, který průmyslový závod původně v ZÚR umístil do Újezdečku

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.