COOLna

Když si izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan připnul během zasedání Rady bezpečnosti OSN na klopu Davidovu hvězdu, zaskočil tím nejen špičkové diplomaty mezinárodního společenství, ale také mnohé kolegy ve své vlasti.

„Neustále útočíme na jiné země, když manipulují s odkazem holokaustu. A teď přijde izraelský ambasador a udělá to samé na centrálním jevišti světové diplomacie,“ povzdechl si pro deník Haarec nejmenovaný zdroj z izraelského ministerstva zahraničí.

Erdan si symbol holokaustu podle svých slov připnul jako protest proti rezoluci OSN, která neodsoudila masakry spáchané Hamásem na jihu Izraele a vyzvala k ukončení bombardování hustě zalidněné palestinské enklávy. „Ti, kteří volají po okamžitém příměří, chtějí Izraeli ve výsledku svázat ruce a udržet vládu Hamásu v Gaze,“ argumentoval Erdan.

Podle kolegů z ministerstva zahraničí gesto s Davidovou hvězdou s nikým nekonzultoval. „Je to jen mediální trik,“ dodal zdroj deníku Haarec s tím, že Erdan na sebe chce nejspíš upozornit především ve své domovské straně Likud, v níž se už začíná přemýšlet o nástupci kritizovaného premiéra Benjamina Netanjahua.

Ještě tvrdší kritika zazněla od ředitele památníku Jad Vašem, který střeží památku obětí nacistické genocidy. „Žlutá hvězda symbolizuje bezmoc židovského národa, kdy jsme byli vydáni na milost a nemilost druhým. Dnes máme vlastní stát a silnou armádu. Jsme pány svého osudu. Dnes na klopu patří modro-bílá vlajka, ne žlutá hvězda,“ napsal Dani Dajan.

Extempore s Davidovou hvězdou ukazuje, kam až jsou někteří izraelští představitelé ochotni zajít, aby světu dokázali, že jsou při masivním bombardování Gazy v morálním právu. A s rostoucím znepokojením sledují, že světová veřejnost místo jejich utrpení věnuje čím dál větší pozornost rostoucím statistikám palestinských obětí.

Tiskové oddělení Izraelských obranných sil čtrnáct dní po „Černé sobotě“ vybraným zahraničním novinářům pustilo nesestřihané záběry zvěrstev Hamásu tak, jak je zachytily kamery jeho bojovníků. Novináři během čtyřicetiminutové projekce nesměli nic natáčet ani fotit, viděné hrůzy měli publiku pouze ústně či písemně zprostředkovat.

Jde o taktiku, která zapadá do izraelského více než padesát let starého konceptu zvaného hasbara (hebrejsky veřejná diplomacie). Jde v podstatě o státem provozované PR, které má světovou veřejnost ovlivnit tak, aby podporovala nebo alespoň tolerovala strategické cíle státu Izrael.

Zdroje z diplomatických kruhů prozrazují, že vypouštění drastických záběrů zavražděných dětí by normálně nepřicházelo v úvahu. Jenže židovský stát už týden po začátku války zjistil, že podstatná část západní veřejnosti po letech plíživé anexe Západního břehu a blokády Gazy válku s Hamásem vůbec nevnímá černobíle.

Humanitární organizace tepou Izraelce za nedostatečný přísun humanitární pomoci do Gazy nebo za útok na palestinský uprchlický tábor Džabálija, při kterém podle údajů Hamásu zemřelo 195 lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva hovoří o válečném zločinu a sílí hlasy, že Izrael se při pomstě za „Černou sobotu“ rozhodl pro kolektivní trest.

„Vražedné úmysly Hamásu musí být všem zcela jasné, ale hodiny mezinárodní legitimity tikají a sympatie, kterých se Izrael dočkal po tragédii Černé soboty, evidentně rychle mizí,“ posteskl si izraelský analytik Amos Harel s tím, že zahraniční média často ignorují genocidní záměry palestinských teroristů.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.