COOLna

Je strašidelné sledovat, jaká porce antisemitismu se v posledních týdnech vylila v evropské i americké společnosti (o arabském světě, kde neonacistické názory platí za uznávaný mainstream, raději nemluvme). Ještě před pár měsíci snad mohla radikální levice svou nenávist k Židům maskovat za „antisionismus“.

Když ale francouzská mládež křičí na celé metro „zabijte Židy“, nebo když se lokální buňky americké organizace Black Lives Matter (BLM) na sociálních sítích vyznávají z lásky k Hamásu, vydávat to za odpor proti útlaku už jde o poznání složitěji.

Nebudeme tady pátrat po příčinách antisemitismu v lidské společnosti. Je to úkol pro historiky a filozofy.

Postačí snad říct, že nenávist k Židům je bohužel tak stará jako civilizace sama, a ta či ona skupina se jí jednou za čas ujme. Jestliže v nacistickém Německu si ji zvolila za značku pangermánská pravice, v naší době jsou to levicové univerzity, aktivistické organizace a nejeden „liberální“ politik.

Američtí republikáni momentálně pořádají hon na korporace, které v minulosti podporovaly antisemitskou BLM a ještě se k tomu hrdě hlásily. Za téměř groteskní případ posloužila Coca Cola, která před třemi lety přispěla radikálnímu spolku částkou půl milionu dolarů (11,5 milionu korun) a považovala za důležité to zdůraznit na svém webu. Po útoku Hamásu ze 7. října z něj ale úlitbu pachatelům dobra zase stáhla.
Republikáni křičí, že jde o pokrytectví, a mají nepochybně pravdu. Podívejme se na to ale i z druhé stránky. Coca Cole slouží ke cti alespoň to, že považovala za rozumné údaj o podpoře antisemitské neziskovky stáhnout. Upřímnost neupřímnost, svědčí to alespoň o jakémsi morálním pudu sebezáchovy. Kdyby černé štěstí i nadále teklo ve znamení nenávisti k Židům, nad Amerikou by bylo možno definitivně zlomit hůl. Takhle se jedná jen o lehce znepokojivou anekdotu, ale s dobrým koncem.

Doufejme, že z levicových studentů jejich antisemitismus vyprchá podobně jako jejich aktivismus. Chodit na demonstrace a křičet za smrt lidí, které jste nikdy neviděli, je možná „zábava“, když vám je dvacet, ale s hypotékou na krku už se to dělá hůř. Praktické ohledy už zlomily nejednoho radikála a tato přirozená selekce snad zafunguje i tentokrát. Doufejme, že ze všech těchto pomatenců bude jednou stejně spokojená „devadesátková“ střední třída, která ještě v 60. letech usínala s plakátem Che Guevary nad postelí.

Horším scénářem by bylo, kdyby si mladí absolventi Harvardu a Columbie svůj dosud neskrývaný antisemitismus odnesli do korporátů, ve kterých budou zanedlouho pracovat. Mohli bychom se pak divit, že se v Coca Cole najednou nenajde nikdo, kdo má potřebu svou lásku k židobijcům vůbec skrývat. Jinými slovy američtí republikáni můžou být rádi, že se tam dosud někdo za své morální přešlapy stydí. Až bude správní rada složená z bývalých členů BLM, pokrytectví určitě nebude v USA ten hlavní problém.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.