COOLna

Česko bez prestižní investice, Líně u Plzně a okolní obce bez obří továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Oznámené zastavení projektu gigafactory koncernu Volkswagen (VW) je v první řadě důsledkem redukce původně až příliš smělých plánů investora.

V nemalé míře však také mnohaletého podcenění přípravy významnějších průmyslových zón v Česku.

Automobilka „zmrazila“ projekt na stavbu obří továrny na baterie po roce a půl příprav. Republika, v níž je autoprůmysl tahounem ekonomiky, přišla o potenciálně největší soukromou investici ve své historii.

VW plánoval vynaložit přibližně 120 miliard korun na vybudování „baterkárny“, která měla posunout Česko na důstojnější místo na mapě předních hi-tech výrobců a přinést propojený řetězec výroby elektromobilů – od těžby klíčové suroviny (lithia) přes výrobu baterií až po samotná e-auta.

Vláda, ministerstva průmyslu a dopravy, agentura CzechInvest a další instituce po počátečním otálení nasadily závratné tempo příprav, jednání s původně zatvrzelými obcemi v okolí zvažovaného projektu, došlo i na intenzivní komunikaci s obyvateli.

O novou „baterkárnu“ usilovalo vedle Česka také Polsko a Maďarsko. VW však zrušil projekt úplně – ostrouhali tedy všichni.

Evropská komise pod knutou sankcí tlačí automobilky do podstatného snižování emisí, které nelze splnit prakticky jinak než sázkou na masivní výrobu elektromobilů. „Čistě bateriová vozidla se v září podílela na celkových registracích (v Evropě) 14,8 procenty a potřetí překonala objem prodaných vozidel s dieselovými motory,“ uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Kýžené rozšiřování elektromobility však může mít i své (dočasné) limity. Některé automobilky – naposledy GM – tak redukují své původní plány výroby.

Šéf VW Oliver Blume nejspíš i v této souvislosti oznámil, že koncern si vystačí s dosavadními destinacemi pro své gigafactory – vedle Německa jsou v Kanadě a ve Španělsku. Blume také dodal: „Česká vláda ve spolupráci s místními partnery odvedla vynikající práci při přípravě potenciálního umístění továrny na baterie.“

Stát a jeho úředníci sice v posledních měsících dělali takřka vše pro to, aby areál dnes už jen civilního letiště u Líní (na pozemcích patřících ministerstvu obrany a některým z okolních obcí) byl pro VW dostatečně lákavý, ale je také dost možné, že už bylo příliš pozdě.

Jak v rozhovoru poznamenal ještě před oznámením VW o ukončení plánu na projekt vedoucí odboru podnikatelské lokalizace v agentuře CzechInvest David Petr, Česko dlouhou dobu zanedbávalo přípravu podnikatelských zón pro významné investory. Na rozdíl třeba od sousedního Polska či Německa.

„Kdybychom před rokem měli připravené území alespoň na základní úrovni, měli bychom vypořádané majetkoprávní vztahy, byla připravená základní infrastruktura a území by bylo vyčištěné, byl by zájem i ostatních velkých investorů větší, než jaký je dnes,“ sdělil David Petr s tím, že počet investic v Česku od roku 2016 setrvale klesá a jen za poslední tři roky republika přišla dle odhadu CzechInvestu o záměry v přímé investiční hodnotě zhruba 750 miliard korun.

Jako příklad uvedl Petr společnost Intel s výrobou čipů, která nenašla v Česku dostatečně připravené území – a proto nyní investuje u polské Vratislavi. Do výčtu patří i neuskutečněná investice gigantu Microsoft do stavby datového centra v Praze.

Problémem nejsou ani tak chybějící investiční pobídky, které začala omezovat už první vláda Andreje Babiše (ANO). Zásadnějším problémem se jeví záležitosti, s nimiž dosud nedokázal pohnout žádný z dosavadních kabinetů – tedy extrémně zdlouhavá a složitá byrokracie, komplikované stavební řízení, pomalé tempo přípravy moderní dopravní a technické infrastruktury, rozvoj obnovitelných energií, nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Nelze však s jistotou říct, že by se v případě včasného vyřešení všech zmíněných komplikací VW přece jen rozhodl u Plzně gigafactory vystavět. „I kdyby Česko nabídlo koncernu onu průmyslovou zónu nachystanou komplet a takříkajíc v ‚mašličkách‘, neexistuje záruka, že by Volkswagen – s ohledem na nové podmínky na trhu – od záměru i tak neupustil,“ řekl Tomáš Hüner, někdejší ministr průmyslu a obchodu v první Babišově vládě.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.