COOLna

Na demonstraci na podporu Hamásu v Praze na Staroměstském náměstí vyfotili na Twitter – X mladé děvče, oblečené do trika s potiskem.

Ten ale evokoval masakr izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Slečna byla rozpoznána, a dokonce oslovena policií a dočkali jsme se i vysvětlení, že netušila, co datum na tričku znamená. Je to svým způsobem dojemné, asi jako když se děkan Ševčík vmísil do davu připraveného přepadnout Národní muzeum kvůli ukrajinské vlajce na fasádě, protože šel náhodou kolem.

Těžko dělat v této věci arbitra. Vysvětlení dotyčné, že netušila, zní velmi pravděpodobně. Historie nové doby je hustě obydlena lidmi, kteří netušili, slečnami, stejně jako mladými pány. Čtrnáctiletý netušící Günter Grass pochodoval v rytmu píšťalek a bubínků vstříc skvělé budoucnosti, ve které ho, pravda, po jistých peripetiích, čekala Nobelova cena za literaturu. Náš Pantheon hrdinů boje proti normalizační totalitě by silně prořídl, kdyby z něho vypadli všichni netušící nositelé modrých košil.

Zmíněná slečna je tedy zatím ve stadiu netušení. Spolu s ní doslova další statisíce dalších entuziastů. Ono to netušení dá trochu práce. V době vítězných hnědých košil byla ale ta budoucnost nejasná. Více informací o skutečnosti bylo o dvě desetiletí později v době košil modrých, ale stačilo zavřít oči a přidat do kroku za zvuků pochodové hudby. Dá se to ale přece jenom pochopit.

Jak úporná vůle ale musí vést k netušení, jak absurdní je spojení palestinské a duhové vlajky? Ve třicátých letech v Německu a padesátých u nás byly informace omezené, filtrované. Převládala propaganda nejhrubšího zrna a režimům nedalo moc práce zpochybnit fakta o pravém stavu věcí. Dnes je to jiné. O homofobní podstatě ideologie militantního islamismu existují – jak se dnes hezky říká – bambiliony svědectví, znemožňující jakoukoli pochybnost. Jak tedy je možné netušit? Jak někdo může popadnout duhovou vlajku a mávat jí na podporu hnutí, jež má homofobii v DNA?

Nebudu předstírat, že netuším, o co jde. Žádný heroin nemá tak opojnou sílu jako pojem svobody. Komu se podaří si nad ním získat kontrolu, má statisíce netušících pod palcem. Hamás o programu házet lidi ze střechy nemluví. Hlásá svobodu od řeky k moři. Že to znamená genocidu? Kdo se nechá zmámit tím pojmem svoboda, netuší. Nechce tušit a ani nemůže, tak silná droga to je.

Řečeno s klasikem, můžeme to pojmenovat, můžeme nad tím kroutit hlavou, ale to je zhruba vše, co s tím dokážeme udělat. Šalbu vraždy převlečené za osvobození nelze odhalit slovy. Bohužel, odhalí ji jenom čas a hlavně – nepřehlédnutelné řady hrobů. Ve kterých ovšem během času předčasně slehnou ti, kdo netušili, a zatím v nadšeném plání pro svobodu mávají vlajkami, ber kde ber, hlavně že ve prospěch svatého cíle.

Ondřej Neff

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.