COOLna

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval k podpoře nového trendu manželství a plození dětí. Jeho důraz na setrvání žen v domácnosti je v rozporu s dosavadní snahou komunistické strany o zapojení žen do pracovního procesu. Podle pozorovatelů se tak Si snaží reagovat na demografické obtíže Číny, ženy se však proti nové politice bouří.

„Měli bychom aktivně podporovat nový typ kultury manželství a plození dětí,“ prohlásil čínský prezident na setkání Národního ženského kongresu, který se koná každých pět let. Si zdůraznil, že strana by měla poskytnout mladým lidem „vedení“ v „pohledu na manželství, porod a rodinu“.
Zvláště mladé ženy by se měly poučit, že starat se o domácnost a být matkou je dobré jak pro jejich osobní rozvoj, tak pro „rodinnou harmonii, sociální harmonii, národní rozvoj a národní pokrok“, vysvětlil čínský prezident.

Současná slova generálního tajemníka čínské komunistické strany se výrazně odlišují od jeho předchozího vyjádření na minulém shromáždění kongresu v roce 2018.

Si tehdy vyzval k „pomoci ženám vybalancovat rodinu a práci“, aby se tak mohly stát „vůči společnosti zodpovědnými ženami nového věku, které jsou přínosem pro rodinu“.
Počet pracujících žen se však za jeho vlády snížil. Podle dat Světové banky jich v roce 2022 bylo v pracovním procesu 61 procent, zatímco v roce 2012 to bylo 64 procent.

Zakladatel Čínské lidové republiky Mao Ce-tung důrazně prosazoval myšlenku plného zapojení žen do pracovního procesu jako cestu k jejich vyvázání z okovů kapitalismu i patriarchální konfuciánské společnosti. Ale emancipaci žen narušovaly převládající tradičně konzervativní postoje převážné čínské společnosti – i sami komunisté pokračovali ve vyzdvihování mužů jako silnějšího, a tudíž pro kolektivistickou moderní socialistickou společnost lepšího pohlaví.

Současný čínský prezident začal trend vyzdvihování tradičních čínských hodnot jakožto zdroje národní pýchy. Jeho projev na kongresu je dalším krokem v tomto směru současné čínské politiky.

The New York Times poznamenává, že se odchýlil od obvyklého úzu a nezmínil standardní větu, že rovnost žen a mužů je základní národní politikou. List dodává, že čínští uživatelé se soustředili na vychvalování ctností čínské minulosti s cílem inspirovat ženy k zaměření se na rodinu, a tím pomoci demografickému vývoji.

„Kdysi se ženskou prací mínila práce žen pro sebe samé,“ uvádí profesorka politologie na kalifornské Pitzer College Chan-čang Liou. „Nyní se říká, že právoplatné místo žen ve společnosti, kde mohou vykonávat nejsmysluplnější práci, je doma v rodině.“

Čínu letos jako nejlidnatější stát na světě předstihla Indie. Porodnost v Číně loni klesla na 6,77 novorozence na 1000 obyvatel, což je nejmenší číslo od roku 1978. Země se tak potýká se stárnoucí populací a zmenšující se mladou generací. Vlivem již zrušené politiky jednoho dítěte a patriarchální společnosti, která preferuje rození chlapců, existuje v Číně velký nepoměr mezi počtem mužů a žen, který výrazně ovlivňuje možnosti dalšího příbytku obyvatelstva. V roce 2021 bylo podle výzkumné společnosti Pew Research Center v zemi o 30 milionů více mužů než žen.

Důraz vlády na rodinu a manželství se střetává s odporem žen. „Ženy v Číně jsou tímto trendem dlouhodobě znepokojeny a léta se mu brání,“ uvedla Ja-čchiou Wang z neziskové organizace Freedom House. Podle ní jsou mnohé Číňanky sjednocené v boji „proti dvojímu útlaku v Číně: autoritářské vládě a patriarchální společnosti“.

Číňanky citují jako důvody, proč nechtějí vstoupit do manželství a mít potomky, vysoké náklady na péči o děti, vlastní kariérní příležitosti, nezávislost či diskriminaci. Upozorňují, že stát podporuje manželství, ale hází klacky pod nohy svobodným matkám, které dlouhodobě bojují o sociální výhody, jako je zdravotní pojištění či možnost vzdělání.

Některé čínské ženy se postavily proti sociálnímu trendu, který je vyzývá k takovému oblékání a chování, aby byly „dobré pro manželství“. „Zoufale se snažím o styl ‚těžko se vdá‘. Miluji cvičení, nakupování a jsem super feministka, která se ráda hádá,“ reagovala na tento trend jedna žena na sociální platformě Weibo.

Peking na feministické tendence čínských žen pohlíží s nelibostí. Čínská státní média a komunističtí činitelé je odsuzují jako protičínský nástroj Západu k rozvratu čínské společnosti a jejích tradičních hodnot.

Že se nejvyšší vedení země staví k rovnoprávnosti žen odmítavě, podle komentátorů naznačuje i složení politbyra ústředního výboru strany. Minulý rok do něj poprvé za 25 let byli zvoleni jen samí muži. A v samotném ústředním výboru strany obsadily ženy z 205 křesel jen jedenáct.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.