COOLna

Současná západní společnost je rozdělena na ty, kdo jsou zhrozeni masakry Hamásu na civilistech v Izraeli 7. října, a proto podporují Izrael, a na ty, kdo vnímají palestinské Araby coby utiskované, proto útoky 7. října „chápou“, dávají je „do kontextu“, někteří z nich dokonce na nich nic zlého nevidí, za zlou považují válku Izraele proti Hamásu.

Jsou to nejen původem přistěhovalci z Blízkého východu a severní Afriky, ale i mladí radikálně levicoví, „progresivní“ studenti na univerzitách v západní Evropě a Severní Americe.

To není běžný politický spor, nýbrž zásadní, protože se týká legitimity režimu. Běžné politické spory jsou například: Mají být daně spíše nižší, nebo vyšší? Máme na obranu dávat prostředků spíše více, nebo méně? Máme za manželství považovat svazek muže a ženy, nebo i dvou osob stejného pohlaví?

Spory o legitimitu režimu – Francie 1940: Pétain, nebo de Gaulle? Německo 1944: Führer, nebo spiklenci? Studená válka 1947–1989: Německo východní, nebo západní? Korea či Vietnam severní, nebo jižní?
Který režim je legitimní?
To je i dnešní situace: Hamás, nebo Izrael? Celé západní politické myšlení je o tom, který režim je legitimní a jak to poznáme. Již od Mojžíše (“… je faraon Bohem, nebo je jím Hospodin?“) a řeckých filozofů Sokrata, Platona, Aristotela; monarchie lepší než tyranie, aristokracie lepší než oligarchie, (ústavní) republika lepší než neomezená vlády většiny. Hobbes, Locke, Rousseau, Burke, Madison, Hegel, všichni věděli, že pro legitimitu státu je charakter režimu zásadní.

Izrael je ústavní, svobodně diskutující demokracie. Hamás jsou čtyři „T“: tyranie, totalita, teokracie, terorismus. Ústavní demokracie ve válce s maniakálním, vražedným kultem smrti – to by nemělo být těžké rozhodnout, kdo je v právu a proč.

Proč to tedy levicová (nejen) mládež na západních univerzitách nevidí? Jednak je nevzdělaná; nechápe důležitost režimu. Pak se domnívá, že Židé jsou kolonizátory (ve své vlastní domovině!) a židovský Stát Izrael by měl zaniknout; co na tom, že je to fungující, prosperující demokracie, zatímco Palestinci byli schopni vyprodukovat v lepším případě kleptokracii Fatahu a Mahmúda Abbáse na Západním břehu a krvežíznivé monstrum Hamás v Gaze. Od roku 2005 tam měli vlastní stát – a koho zvolili? Hamás, jako prý méně zkorumpovaný než Fatah (což byla do té doby pravda, protože Hamás zatím u moci nebyl).

Volby mají důsledky. V roce 1932 si Němci zvolili NSDAP – a o tucet let později byla německá města v ruinách. V roce 1946 jsme nejvíce hlasů dali KSČ – a pak více než čtyřicet let jsme se na svobodu mohli dívat leda tak přes ostnaté dráty. Kdyby Hitler nerozpoutal válku, německá města by v ruinách nebyla. Kdyby nedošlo k masakru civilistů 7. října, nebyla by dnes v Gaze válka. Volby mají následky.

Není pravda, že každý národ má automatické právo na sebeurčení či vlastní stát. Sudetští Němci v nějakém scénáři mohli mít právo na sebeurčení, odtržení od československého státu a připojení k Německu – kdyby český útisk byl nesnesitelný a německý stát měl slušný, legitimní režim, nikoho neohrožující. Nic z toho v roce 1938 nebylo pravdou.

Mělo Slovensko v roce 1944 právo na vlastní stát? Mnozí Slováci té doby, například Jozef Lettrich a plk. Ján Golian, se domnívali, že nikoli, že režim ten stát zdiskreditoval, a proto obnovili na Slovensku stát československý.

Mají mít Palestinci vlastní stát na Západním břehu? Aby se tam dostali k moci lidé jako Hamás a zopakovali 7. říjen ve velkém? Od odpovědi na otázku tuto závisí i odpověď na otázku, zda mají mít stát.

Židé coby kolonizátoři? Ve své domovině žili od nepaměti; to muslimští Arabové byli v sedmém století kolonizátory. V 19.–20. století se aškenázští Židé ze střední a východní Evropy vrátili do své domoviny; ale co sefardští Židé z Blízkého východu a severní Afriky? To jsou taky „okupanti“? Byli ze svých zemí v roce 1948 vyhnáni; kam se mají vrátit? Do Bagdádu?

Popírači práva Izraele na existenci tvrdí, že nejsou antisemité, nýbrž antisionisté. Jenže Izrael je pro ně „kolektivní Žid“, antisionismus je politický antisemitismus a zánik Izraele by vedl ke genocidě.

Z barbarů vně, před branami, z Hamásu v Gaze, obavy nemám; o ty se postarají izraelské ozbrojené síly. Mám však obavy z barbarů uvnitř, v naší vlastní civilizaci, kterou nechápou, kterou nenávidí a kterou chtějí zničit. Univerzální lidské hříchy a zločiny jako rasismus a otrokářství považují za exkluzivně západní, přičemž byly vlastní civilizacím všem, zatímco specifické ctnosti Západu, které jinde nebyly, jako úcta k jednotlivci a jeho právům, osobní a politická svoboda, ústavní omezení moci státu, vůbec nevidí či nezohledňují.

Jako byli západní apologeti nacismu, západní apologeti komunismu, jsou i západní apologeti islamismu a terorismu. Barbaři uvnitř. Už nejen před branami; pronikli dovnitř.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.