COOLna

Inflace si vybírá svou daň, Češi šetří a utrácejí nejmíň z celé Evropské unie. A protože spotřeba domácností tvoří téměř polovinu z celkového hrubého domácího produktu (HDP) země, táhne chabé utrácení Čechů v meziročním srovnání ekonomiku do minusu.

O co méně lidé utrácejí, o to víc jim rostou úspory, které ale na výkon ekonomiky vliv nemají.

Šetří se zejména na nákupu zboží dlouhodobé spotřeby, kam patří auta, vybavení domácností, ledničky či velká elektronika.

Na úsporném chování tuzemců má podle oslovených ekonomů vliv zejména obava z dalšího růstu cen, především energií. A částečně také z dopadů poslanci už schváleného konsolidačního balíčku. Určitou roli prý ale také hraje nedůvěra a spořivost Čechů, srovnávaná někdy s Němci nebo Rakušany.

V útlumu je i ekonomika celé EU, české hospodářství se však stále nevrátilo na úroveň před pandemií, HDP podle zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu klesl ve třetím čtvrtletí oproti tomu druhému o 0,3 procenta a oproti loňskému o 0,6 procenta. Je to větší pokles než většina ekonomů očekávala a znamená to také, že mezičtvrtletní pokles v Česku byl třetí nejhlubší v celé EU. Větší hospodářské oslabení zaznamenaly pouze Irsko a Rakousko.

Podle ekonomů a analytiků v Česku očekávané hospodářské oživení nepřišlo zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. „Často se zmiňuje, že se česká ekonomika jako jediná v EU nedostala na předcovidovou úroveň. Leč ještě horší je vývoj u spotřeby domácností, jež se u nás téměř propadla na úrovně z covidu a mimo jakékoliv srovnání v Evropě,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Cesta ke zvýšení spotřeby, a tedy i růstu ekonomiky nemusí podle Sklenáře vést přes růst příjmů, v českém případě prý stačí změna spotřebitelského chování. Kdy ale Češi přestanou odkládat spotřebu a z rostoucí sumy naspořených peněz (pokud nějaké úspory vůbec mají) víc utrácet, si nikdo netroufá odhadovat.

Skutečností ovšem je, že úspory domácností u nás vzrostly tempem srovnatelným s nejspořivějšími národy v Evropě. Vyjádřeno ve statistických procentech takzvané hrubé míry úspor domácností se míra úspor českých domácností normálně pohybuje kolem 12 procent. Během covidu vynuceně vyskočila nad 20 procent (kvůli zavřeným obchodům a gastronomii nebylo kde utrácet), po covidovém oživení sice klesla, ale letos stále činí 18 procent.

Podle Sklenáře tak české domácnosti stále vytvářejí nadprůměrné úspory, a tedy brzdí spotřebu vzhledem k příjmům. Až začnou domácností normálně spořit (klesnou takzvané nadúspory), zvýší se spotřeba domácností, a tudíž i celkový HDP státu.

„Němci spoří také více, jen ten nárůst není tak velký. Tedy Němci se chovají podobně jako Češi, v mírnější verzi třeba i Rakušané a Slováci. Naopak na riziko inflace opačně reagují třeba domácnosti ve Středomoří a na Balkáně, kde spíše utrácejí, než spoří,“ připomíná Sklenář.

„Byli jsme vystaveni větším cenovým šokům než třeba ti Němci. Inflace u nás vzrostla víc než v eurozóně a nešťastné je i to, že citelně klesly reálné mzdy,“ vysvětluje specifikum českého omezení spotřeby profesor Jan Švejnar, ekonom, působící souběžně v CERGE-EI v Praze a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Inflace podle něj sice zpomaluje, ale drahota nekončí. A to vede lidi k dalšímu odkládání nákupů. Příčinou je i inflační očekávání, lidé se zkrátka obávají, že příští rok nepřinese žádné velké zlevnění, zejména u energií. A tomu lze čelit jen omezením výdajů za zbytné zboží a služby.

Že propad spotřeby domácností – počítaný ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 – byl u nás rekordní i v porovnání se zbytkem Evropy, zdůrazňuje i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Příčinou je samozřejmě inflace, která výrazně snížila reálné výdělky, a tedy i kupní sílu obyvatel. Češi nemusejí být vystrašení, aby omezili své nákupy, protože ono jim často nic jiného nezbylo, když se podíváme na vývoj reálné průměrné nebo mediální mzdy. Když platíte násobky za elektřinu, plyn nebo za hypotéku, tak na zbytku musíte šetřit,“ konstatuje Dufek.

Reálné příjmy domácností se začaly opatrně zvedat už ve druhém kvartále. Jenže spotřebitelé obchody útokem nevzali. „Ba naopak,“ reaguje Vít Hradil, ekonom společnosti Cyrrus. Lze se podle něj proto domnívat, že kupní síla nízkopříjmových domácností téměř nenarostla a vyšší výdělky těch bohatších mířily spíše do úspor.

„Na mizivou ochotu utrácet ostatně ukazují i nadále mrazivé indikátory ekonomické důvěry. Ani ve zbytku roku nelze čekat výrazné zlepšení,“ dodal Hradil.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.