V přímém přenosu z vynášení rozsudku nad Dominikem Ferim zazněla vedle velmi intimních detailů spáchaných skutků plná jména tří poškozených. Části řízení přitom byly neveřejné právě proto, aby citlivé údaje neunikly. Zákon navíc zakazuje zveřejňování jmen obětí. Soudkyně říká, že dnes povolila jen pořizování záznamu. Ten lze před zveřejněním upravit. Jedno z médií však vysílalo živě.
Do jednací síně při vyhlášení rozsudku nad Ferim byli vpuštění tři kameramani. Předsedkyně senátu Lenka Hájková na dotaz uvedla, že přímý přenos, při němž byla jména obětí zveřejněná, nebyl povolen. Zmocněnkyně poškozených Adéla Hořejší označila vysílání rozsudku za vrchol nevkusu.
„Je to úplně neuvěřitelné a absolutně nechápu, jak je toto možné, když je celou dobu řízení uzavřené a je chráněná jejich identita. Připadá mi to nehorázně sprosté. Nechápu, jací novináři to mohli udělat, neměli k tomu svolení soudu,“ uvedla Hořejší.
V trestním řádu je napsáno, že není povolené „zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v některém z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti“. Médiu, které takové informace zveřejní, hrozí pokuta až pět milionů korun.
Přenosem se bude zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů, řekl mluvčí úřadu Milan Řepka.
„Trestní řád striktně dbá na to, aby se podobné situace nestávaly. Samotné poškozené mohou médium zažalovat, bylo poškozené jejich jméno. Nepochybně došlo k chybě a poškození osobnostních práv. To má samozřejmě dopady na psychiku a takový člověk se cítí nějakým způsobem pošpiněn,“ řekl advokát Jaroslav Ortman.
Části soudního procesu s Ferim byly uzavřené právě proto, že se projednávaly citlivé informace. Podle Ortmana je zvláštní, že byl rozsudek vysílán živě hlavně proto, že jedné z poškozených bylo v době napadení sedmnáct let.
„Bylo by logické, kdyby nebylo povoleno veřejné přenášení nebo záznam z rozsudku. Předsedkyně senátu měla učinit opatření a požádat sdělovací prostředky, aby to nějakým způsobem korigovaly,“ řekl Ortman.
Připomněl, že živé vysílání rozsudku není neobvyklé. Sám například zastupoval poškozené v případu heparinového vraha Petra Zelenky z roku 2006, kde soud byl vysílán živě.
„Ale samozřejmě při jiných závažných trestný činech, jako jsou vraždy, je to v pořádku, akorát se musí ctít litera zákona, a to je zejména ochrana těch poškozených a zejména mladistvých,“ dodal Ortman.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář