Začnu od konce, a tedy tím, jak se hnojiva vyrábí ze zemního plynu. Metan získaný ze zemního plynu je konvertován parou za vysoké teploty a tlaku na oxid uhličitý a vodík. Vodík je posléze společně se vzdušným dusíkem použit pro výrobu amoniaku tzv. Haber-Boschovou syntézou. Z amoniaku se pak dále syntetizují hnojiva.
V České republice amoniak vyrábí například ORLEN Unipetrol, který však jako zdroj vodíku nepoužívá zemní plyn, ale zpracovává ropné zbytky (asfalty) takzvanou parciální oxidací. Surovina je zplyňována vodní parou a kyslíkem při teplotách 1300–1430 °C, kyslík je získáván z destilace zkapalněného vzduchu. Takto vznikne plynná směs obsahující oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodní páru a vodík. Získaný vodík se pak používá do dalších procesů v rafinérii, včetně výroby amoniaku.
Na syntézu amoniaku je spotřebováno zhruba 3–5 % celosvětově vyprodukovaného zemního plynu a 1–2 % energie. Je ale též důležité mít v patrnosti, že průmyslová syntéza amoniaku umožnila zefektivnit produkci potravin, a tak snížit plochu polí a uživit větší populaci .
Z amoniaku je pak vyráběna drtivá většina hnojiv, jen minimum je stále těženo v nalezištích ledku v Chile a Indii.
Alternativou syntetických hnojiv jsou pak organická hnojiva, hnůj, kompost a močůvka. Tato hnojiva mají přírodní původ a nejsou vyrobena ze zemního plynu. U zahrádkářských hnojiv bych ještě chtěla upozornit na přítomnost rašeliny. Ta je pouze doplňkem a sama o sobě neobsahuje mnoho živin. Její nadměrnou těžbou navíc dochází k ničení cenných ekosystémů.
Závěrem však musíme konstatovat, že jednoduché vodítko, jak v obchodě poznat které hnojivo bylo jak vyrobeno, není. Nejlepší řešení je zjistit si co nejvíce informací o daném výrobci. Například firma Forestina vyrábí řadu Hoštické hnojivo, kde využívají přírodní zdroje pro přípravu těchto hnojiv.
Mgr. Christina Bachmannová, VŠCHT Praha, Ing. Pavla Hradová (Pája Hradová), ORLEN UniCRE a.s.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář