Výzkum ukázal, že známky mají přímý vliv na to, jak si dítě – i jeho rodiče – věří ohledně dalšího studia nebo budoucího zaměstnání. Na hodnocení přitom může mít vliv i pohlaví žáka nebo jeho socioekonomický status.
Výzkum dále ukázal, že pro výslednou hodnotu známek není důležitý jen rozdílný přístup škol. Ovlivňuje je i pohlaví žáka nebo jeho socioekonomický status.
Na mírněji známkujícím ústavu se ústavu se dítě může naučit méně. Podle Protivínského může mírné známkování značit jak školy, které vyučují menší rozsah dané látky, tak školy, které vyučují osnovy srovnatelné s ostatními školami, avšak jsou benevolentnější při známkování. „Proto mají žáci z mírně známkujících škol v průměru menší znalosti než žáci z přísných škol,“ vysvětluje badatel. „Žáci ze škol s mírným známkováním mají opravdu vyšší sebedůvěru, pro další akademický vývoj je však žádoucí, aby měli také dostatečné znalosti.“
Co se sebedůvěrou dítěte mohou udělat známky, na sobě ukazuje Daniel Pražák, učitel a tiskový mluvčí iniciativy Otevřeno, která se snaží zlepšit vzdělávání v České republice. „V průběhu let si všímám, že žáci s horšími výsledky mají podobné pocity, jako jsem měl já – nemá smysl se snažit, stejně budu čtyřkař, nemám na víc,“ popisuje Pražák s tím, že na víceletém gymnáziu patřil mezi čtyřkaře.
Zároveň však dodává, že jde o anekdotický příklad. „Měl jsem štěstí na učitele, kteří mi ukázali, že mohu uspět – v jiných předmětech, ale i v těch pro mě problematických. Šlo ale o jejich důvěru, která se pak přenesla i do mé sebedůvěry.“
Pražák připomíná, že úkolem učitelů na základní škole je, aby žákům umožnili uspět. „A nemusí to být jenom klasické předměty,“ říká. „Například pro sebevědomí jedné žákyně udělalo mnoho i to, že mohla ostatní učit o kosmetice a propojit to s přírodopisem. Najednou nebyla ve škatulce té čtyřkařky, ale ukázala, že také něco umí. A to, troufám si tvrdit, proměňuje i ty ambice a aspirace.“
Podobně vidí úlohu vyučujících i Protivínský. „Role učitelů je mnohem širší a náročnější než jen známkování,“ potvrzuje. „Jde především o to, aby vytvářeli vhodné podmínky pro učení, rozvíjeli klíčové kompetence žáků a dokázali je motivovat k dalšímu vzdělávání. To je samozřejmě pro další akademický vývoj – i pro život – ještě důležitější.“
A sebedůvěra nekončí jen u ambicí na vysokoškolské studium. Podle známky se také odvíjí očekávaný socioekonomický status zaměstnání, který žáci předpokládají, že ve 30 letech budou mít. Tady si sice žáci přísně známkujících škol věří v porovnání s ostatními více, například u dvojkařů se však rozdíly smazávají. Přitom, jak už bylo řečeno, rozdíl mezi jedničkou a dvojkou může být způsobený čistě přísností známkování.
Rozdílným přístupem škol to navíc nekončí. Známky ovlivňuje i pohlaví žáka, nebo jeho socioekonomický status. „Pokud srovnáme žáka ze zvýhodněného socioekonomického prostředí s žákem se stejnými znalostmi, který ale pochází ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, dítě ze zvýhodněného prostředí získává v průměru o čtvrtinu klasifikačního stupně lepší známky,“ popisuje jeden z výsledků výzkumu Protivínský.
„Pravděpodobným vysvětlením je, že učitelé při známkování zohledňují nejen znalosti, ale například i přístup ke studiu, chování v hodinách nebo třeba úpravu sešitů, kde mezi těmito žáky také budou rozdíly.“
Dívky mají průměrně o 20 procentních bodů vyšší zájem o vystudování VŠ než chlapci. A stejný rozdíl zájmu je mezi žáky z rodin s vysokým socioekonomickým statusem a těmi z rodin s nízkým socioekonomickým statusem. Při průměrné matematické gramotnosti mají žáci z mírných škol v průměru o 15 procentních bodů vyšší zájem o vystudování VŠ oproti žákům z přísných škol. Rozdíly v zájmu o VŠ jsou způsobeny především odlišnými známkami, při stejném testovém skóre.
Další rozdíl se ukázal, když výzkumníci srovnali známky a výsledky chlapců a dívek. Chlapci mají průměrně vyšší testové skóre oproti dívkám se stejnou známkou. Průměrný chlapec pětkař by jako dívka prospěl se čtyřkou.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář